Řecko se od eurozóny dožaduje uvolnění zbylých 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun), bez nichž mu hrozí bankrot. Podle únorové dohody ale musí nejprve věřitelům předložit věrohodný plán reforem.
„Řecká strana dosud plně vyhověla všemu, co rozhodnutí euroskupiny z 20. února vyžadovalo. Směrem k evropským partnerům učinila tolik kroků, kolik bylo možné,“ řekl Tsipras podle citace jednoho z vládních úředníků.
„Nyní je řada na našich partnerech, aby udělali nezbytné kroky, a ukázali tak v praxi svůj respekt k demokratickému lidovému mandátu,“ dodal premiér.
Ministři financí eurozóny po pondělním zasedání uvítali pokrok v jednáních Řecka s věřiteli, upozornili ale, že k získání souhlasu s řeckými reformními plány bude zapotřebí více času a úsilí. Podle informovaných zdrojů jsou hlavními překážkami dohody neochota Atén přijmout reformy důchodového systému a trhu práce, spor se vede i o rozpočtové cíle.
Eurozóna v březnu schválila čtyřměsíční prodloužení záchranného programu pro Řecko. Výplatu zbývajících peněz ale pozastavila do zhodnocení reformních plánů nové řecké vlády, kterou ovládá radikální levice.
