Hry jsou prý větší než film a hudba. Zatím ne, ale našlápnuto mají
- Slogan o hrách větších než film a hudba platí jen při velmi výhodném srovnání čísel, které favorizuje herní průmysl.
Po přepočtu na stejnou definici trhů se z trojnásobné převahy her stává remíza kolem 200 miliard dolarů.
Hry mají jiný obchodní model, vydělávají roky na mikrotransakcích a ovládají čas uživatelů i reklamní rozpočty.
Videohry jsou větší než film a hudba dohromady. Tahle věta koluje médii už řadu let a s každým rokem zní přesvědčivěji. Čísla ji opravdu podporují. Ovšem jen tehdy, když se hry měří zeširoka a film s hudbou se zúží jen na kino a nahrávky.
Podle analytické firmy Newzoo utratili hráči v roce 2025 za hry 201,6 miliardy dolarů. Trh poprvé v historii překonal hranici 200 miliard. Více než polovinu, 113 miliard, tvoří mobilní hry a Čína a USA dohromady dávají 52 procent všech peněz. A pro ty ze čtenářů, kteří rádi něco občas „zapaří“, není překvapením, že letos má růst táhnout hlavně GTA VI. Poradenská firma PwC, která do her počítá i reklamu, odhaduje trh za rok 2024 na 224 miliard a do roku 2029 na téměř 300 miliard.
A má to být mnohem více než kolik utržila kina. Globální box office loni dosáhl 33,5 miliardy dolarů a stále je o pětinu pod úrovní roku 2019. A hudba? Nahraná hudba podle IFPI vydělala 31,7 miliardy. Součet dává zhruba 65 miliard. Hry jsou tedy třikrát větší. Titulek se píše sám. Hry jsou třikrát větší než filmy a hudba. Dohromady.
Jenže problém je v tom, co se vlastně srovnává. Film dávno nežije jen v kinech. Už v roce 2021 utratili diváci za domácí sledování včetně streamingu 80 miliard dolarů. S placenou televizí udělal film včetně kin a streamingu dokonce 328 miliard. Hudba zase vydělává hlavně na koncertech. Goldman Sachs odhaduje celý hudební trh včetně živé hudby a autorských práv na 105 miliard za rok 2024. Živá hudba přitom sama převyšuje nahrávky.
Kdo srovnává hry včetně reklamy s filmem bez Netflixu, srovnává jablka s hruškami. Při konzistentní definici stojí zhruba 200 miliard za hry proti zhruba 200 miliardám za film a hudbu. Z trojnásobku je remíza. A filmová čísla jsou navíc z roku 2021. Zázrak se zatím nekoná, ale to neznamená, že se nic zajímavého neděje a že by film i hudba neměly být na pozoru před hrami.
Na hrách je toho mnoho zajímavého. Jejich síla ale neleží ve velikosti, nýbrž v obchodním modelu. Film se prodá jednou. Vstupenka, předplatné, licence. Hra vydělává roky. Skiny, battle passy, herní měny. Na PC tvoří mikrotransakce téměř polovinu tržeb. Fortnite nebo League of Legends nejsou produkty, jsou to celé ekonomiky s vlastní měnou a vlastní cenotvorbou. Jsou to ekosystémy, samostatné světy. Druhým rozdílem je pak pozornost. Film trvá (baví) dvě hodiny, hra může bavit i stovky hodin. A kdo ovládá čas uživatele, ovládá i reklamní rozpočty. Podíl reklamy na herních tržbách má podle analytiků ještě dále růst.
Zní to lépe
Slogan o hrách větších než film a hudba je tedy spíš marketingem. I tak si ale musíme přiznat, že se svět výrazně změnil. Největší hra roku 1993, tedy střílečka Doom, měla rozpočet 50 tisíc dolarů, zatímco oscarový snímek z téhož roku Schindlerův seznam se natočil za 22 milionů dolarů. Jen pro srovnání, hra GTA VI bude stát mezi dvěma a třemi miliardami, což i po očištění o inflaci vychází na víc než stavba mrakodrapu Burj Khalifa, nejvyšší budovy na světě. A největší trhák v kinech, tedy Avengers: Doomsday, i s marketingem vyjde na 700 milionů dolarů. Hry tedy už umějí být větší než filmy, ale v celkovém objemu jim to ještě pár let bude trvat.
