Plánované nasazení jednotek NATO proti pašerákům lidí v Egejském moři se podle zpráv z Atén tak komplikuje, uvedla agentura DPA. Podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga nemá být ovšem úkolem mise zachycovat a odklánět zpět lodě s uprchlíky, jak tvrdila řada evropských politiků, ale sdílet s místními úřady informace, zajistit dohled nad oblastí a přispět tak k přerušení tras převáděčů. Lodě NATO se zatím drží v mezinárodních vodách a nepřibližují se oblasti mezi řeckými ostrovy a Tureckem.
Policejní organizace Evropské unie (Europol) informovala o prvním svém kroku v rámci boje s nelegálním převáděním uprchlíků. V Haagu otevřela nové centrum, které bude pomáhat členským zemím posílit jejich výměnu informací a koordinaci operací v terénu.
Do pašování migrantů do Evropy se podle zpráv Europolu zapojuje více než 40 tisíc lidí. Loni se Europol zabýval více než 1550 případy této trestné činnosti. Na 90 procent žadatelů o azyl se podle něj dostává do Evropy pomocí zločinecké sítě.
Podle vicepremiéra české vlády Andreje Babiše by měla Evropská unie ukázat, že není jen byrokratická, ale že je schopna „věci řešit“. Po summitu EU ze závěru minulého týdne se předseda hnutí ANO obává, že unie se ocitá v rukou Turecka, které ji může vydírat.
Makedonie nepouští část uprchlíků
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) do Řecka letos připlulo z Turecka už 94 269 uprchlíků. Sousední Makedonií, která leží na balkánské cestě, za stejnou dobu prošlo přes 83 tisíc migrantů, z nichž jen asi 20 požádalo o azyl v této balkánské zemi.
Makedonie o víkendu přestala pouštět do země uprchlíky z Afghánistánu a podle všeho ani ostatní běžence bez platných dokladů, což se může dotknout mnoha Syřanů a Iráčanů, kteří spadají do skupiny osob s právem na azyl.
První důsledkem byl návrat asi čtyř tisíc běženců z makedonsko-řecké hranice zpět do Atén. Dalších pět tisíc jich u hraniční čáry dál čeká.
I regulace příjímání uprchlíků, do které se od pátku pustilo Rakousko, má svoje následky: podle maďarských úřadů prudce stoupl počet migrantů snažících se tajně proniknout přes plot z ostnatého drátu na maďarských hranicích se Srbskem a Chorvatskem. Během víkendu zadržela policie více než 500 migrantů po jejich vstupu do země.
Celonárodní německé téma
V Německu, které loni přijalo přes milion běženců, se uprchlická krize stala již celonárodním tématem. Ministr vnitra Thomas de Maizière se rozhorlil proti rozhodnutí Rakouska přijímat jen desítky žadatelů o azyl denně a naopak tisícovky těch, kteří mají namířeno hlavně do Německa, nechat procházet svým územím. Některé země si podle něho nemohou myslet, že „mohou problém řešit tím, že naloží dodatečné břemeno na záda Německa“.
Navíc je stále více zřejmé, že přední kandidáti Křesťanskodemokratické unie (CDU) pro březnové volby ve třech německých spolkových zemích se odvracejí od politiky předsedkyně strany a kancléřky Angely Merkelové v uprchlické krizi.
Požadují, aby Německo nespoléhalo jen na evropské partnery a samo přijalo opatření k omezení počtu přicházejících běženců. CDU se podle průzkumů potýká v posledních měsících s úbytkem voličů.
Migrace je stále citlivější otázkou i v České republice, která ovšem uprchlíků přijala zatím jen několik desítek. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) bilancoval migrační demonstrace v Praze z první únorové soboty: v hlavním městě zasahovalo tisíc policistů, demonstrantů bylo v součtu až 10 tisíc. Chovanec vyjádřil názor, že manifestace byly zřejmě největší za posledních 20 let.
Miroslav Zámečník: Adieu, Schengen, adieu, EU
