„Víme, že demokratické standardy Turecka zdaleka nedostačují tomu, abychom mohli jeho vstup (do EU) ospravedlnit,“ uvedl Kern v rozhovoru poskytnutém stanici ORF. Kromě politické situace je podle Kerna překážkou také hospodářská situace země. „Považuji členství Turecka v horizontu let a možná i desetiletí za nemožné,“ dodal. Možnost, že by Turecko mohlo do EU přece jen vstoupit, je podle něj „už jen diplomatickou fikcí“.
Kern by rád zařadil jednání o ukončení přístupových jednání s Tureckem na program zářijového unijního summitu v Bratislavě. Spolupráce s Ankarou by měla pokračovat, ale jinak než formou členství v bloku. „Potřebujeme alternativní koncept,“ řekl kancléř. Z reakce Turecka by si Brusel neměl dělat těžkou hlavu, neboť EU hraje v hospodářské oblasti prim a Ankara je na spolupráci s ní závislá.
| Češi tlačí na odstoupení od migračních dohod s Turky |
|---|
| Platforma na obranu evropské kultury, kterou tvoří poslanci a senátoři z různých klubů, chce co nejdřív zařadit na jednání Sněmovny bod na téma Migrace a odstoupení od smlouvy Evropské unie s Tureckem, uzavřené 18. března tohoto roku. Uvedl to zakladatel platformy poslanec ANO Zdeněk Soukup. Dohoda obsahuje mimo jiné bezvízový styk s Tureckem a počítá především s navracením nelegálních uprchlíků z Řecka do Turecka a zároveň s přijímáním syrských uprchlíků z Turecka v zemích Evropské unie. „Víme, že Poslanecká sněmovna už několikrát takové usnesení přijala a členové vlády ho nerespektovali,“ uvedl Soukup. „Odmítáme kvóty, odmítáme zrušení vízové povinnosti pro Turecko a další dohody, které nám vnucuje EU a chceme, aby se podle vůle Sněmovny řídil i premiér,“ napsal v tiskové zprávě. Zavedení bezvízového styku s Tureckem, které z dohody vyplývá, odmítla Sněmovna už letos v březnu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tehdy uvedl, že toto usnesení dohodu unie s Tureckem neovlivní. Také předseda vládního hnutí ANO a ministr financí Andrej Babiš ve středu uvedl, že chce, aby Sněmovna na mimořádné schůzi jednala o přijímání migrantů do Česka. |
„Je znepokojivé, jak podobné je jeho vyjádření tomu, co hlásá krajní pravice,“ uvedl v reakci na Kernův výrok turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. „Kritika je jistě demokratickým právem, musí tu ale existovat rozdíl mezi kritikou Turecka a tím, když jste proti Turecku,“ dodal.
Kromě kancléře se pro ukončení jednání o členství Turecka v EU vyslovili také ministr zahraničí Sebastian Kurz a šéf rezortu obrany Hans-Peter Doskozil. Podle Doskozila je Turecko na nejlepší cestě k prezidentské diktatuře a takový stát nemá v EU „co pohledávat“.
Rakušané nejsou první
Členové rakouské vlády se svým požadavkem připojili k řadě evropských politiků, kteří v poslední době vyzvali ke konci přístupových jednání s Ankarou. Reagovali tak na čistky v turecké armádě, státní správě, justici a školství, které turecká vláda zahájila po zmařeném pokusu o puč z noci z 15. na 16. července. Podle kritiků nejsou opatření namířená jen proti strůjcům puče, ale i proti odpůrcům prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Turecko požádalo o členství v unii již v roce 1987 a od roku 1999 má status kandidáta. Vstupní rozhovory s Ankarou zahájila EU v roce 2005. Rozhovory byly dlouho zamrzlé mimo jiné kvůli nedodržování svobody projevu a porušování lidských práv v Turecku. Jednání blokoval také Kypr, respektive jeho řecká část, která považuje Ankaru za okupanta severní části ostrova. Obnovení rozhovorů Brusel Ankaře před časem slíbil za pomoc při zvládání migrační krize.
