Americký Senát jasnou většinou hlasů schválil další omezující opatření proti Íránu a Rusku. Často nesmiřitelně rozdělení zákonodárci republikánů a demokratů se shodli na postizích trestajících Íránce spojené s balistickými testy a ruské firmy či jednotlivce, kteří podle Washingtonu stáli za zásahy do loňské prezidentské kampaně.
O návrhu bude hlasovat ještě Sněmovna reprezentantů a aby se stal zákonem, potřebuje podpis prezidenta Donalda Trumpa. Oba další kroky budou podle amerických médií výrazně méně snadné.
Senát již ve středu schválil doplnění protiruských sankcí k návrhu zákona o postizích proti Íránu a dnes hlasoval o opatřeních proti oběma zemím jako o jedné normě. Návrh podpořilo 98 senátorů ze 100, proti byl jen neúspěšný loňský uchazeč o demokratickou prezidentskou nominaci Bernie Sanders a republikán Rand Paul.
Americké tajné služby jsou přesvědčeny, že Moskva loni cíleně ovlivňovala prezidentskou kampaň, postihy proto míří na jedince a firmy spojené s těmito zásahy. Schválený návrh potvrzuje dřívější sankce vyhlášené exekutivním nařízením prezidenta, zavádí ale i nová opatření v oblastech těžby, zpracování kovů a námořní a železniční dopravy. Postihy jsou podle senátorů i reakcí na ruskou agresi v Sýrii a na Ukrajině.
V Íránu se stali terčem postihů lidé zapojení do balistického programu či společnosti a jednotlivci, kteří s nimi obchodují.
Zatímco v Senátu prošel návrh hladce, jeho podpora ve Sněmovně reprezentantů není podle amerických médií jednoznačná. Stejně tak je otázkou, zda by text podepsal Trump, který je odpůrcem dalšího přitvrzování protiruského postoje. Spojením ruských sankcí s íránskými však zákonodárci postavili před Bílý dům výzvu, neboť Trump rázný přístup vůči Teheránu hlasitě podporuje.
