Z důvodů probíhajících krizí jsou úrokové sazby centrálních bank většiny postižených zemí na nízké úrovni. Centrální bankéři se tak snaží oživit ekonomiku, jelikož možností malého zhodnocení úspor peněz v komerčních bankách v podstatě podporují motivaci lidí investovat své úspory a zhodnotit je tak v podnikání.
Dlouhodobě nízké úrokové sazby jsou nicméně záležitostí novou a v takové míře, v jaké jsou dnes zaváděny neozkoušenou. Nízké úrokové sazby budou hlavním tématem schůzky. Dále se budou finančníci zabývat možnými dopady razantního uvolnění měnové politiky v Japonsku na finanční trhy a světové směnné kurzy. V důsledku kroků japonské centrální banky se již dříve vynořily obavy z „měnových válek“.
Úrokové sazby jsou na rekordním minimu
Šéf americké centrální banky (Fed) v Minneapolis Narayana Kocherlakota uvedl, že Fed by mohl být ještě dlouhou dobu nucen pokračovat ve své politice nízkých úrokových sazeb. Ty jsou nyní v USA na historickém minimu nula až 0,25 procenta. Evropská centrální banka (ECB) tento měsíc ponechala sazby beze změny na rekordním minimu 0,75 procenta. Její šéf Mario Draghi dále naznačil, že vzhledem k přetrvávajícím problémům ekonomiky eurozóny bude ECB připravena k novým podpůrným krokům.
Šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová už včera varovala před riziky spojenými s nízkými úrokovými sazbami, které se řada předních světových centrálních bank snaží podpořit hospodářský růst. Lagardeová však upozornila, že ECB ještě prostor ke snížení úroků má. „Ze všech předních centrálních bank ve světě je ECB tou, která má stále prostor k manévrování. Bude na nich, aby určili, kdy bude vhodné ten prostor využít a případně snížit úrokové sazby,“ řekla Lagardeová na tiskové konferenci před jarním zasedáním MMF a Světové banky (SB) ve Washingtonu.
V rámci zasedání se uskuteční rovněž setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank zemí G20. Toho se za Českou národní banku zúčastní guvernér Miroslav Singer a za ministerstvo financí náměstek ministra Jan Gregor.
