Přiznanou částku si Steinbrück vydělal za 89 vystoupení, jejichž seznam s jednotlivými honoráři zveřejnil na internetu. Nejštědřejší k němu podle dokumentu byly městské služby v Bochumi, které pětašedesátiletého politika za účast na diskusi loni v listopadu odměnily 25 tisíci eur (626 tisíci korun). Za 74 obdržel svou obvyklou fixní taxu 15 tisíc eur (375 tisíc korun). Za tři roky Steinbrück vystoupil i s 237 nehonorovanými příspěvky.
Steinbrück čelil kritice nejen kvůli zatajování výše honorářů za svá vystoupení, kvůli nimž v necelé desítce případů chyběl i na hlasování Spolkového sněmu, ale také kvůli faktu, že tyto akce pořádaly mnohdy banky, průmyslové podniky nebo lobbistické firmy. Podezření, že by mohl být těmito organizátory ovlivňován, ale dnes označil za absurdní.
Ministr financí z let 2005 až 2009 poskytnout podrobnosti ke svým přivýdělkům dlouho odmítal s odůvodněním, že veškerou svou vedlejší činnost doložil Spolkovému sněmu a nikomu jinému do toho nic není. Obrovský tlak politiků a médií ho přesto nakonec donutil ke slibu, že své příjmy zveřejní.
Podle komentátorů jinak riskoval ztrátu důvěryhodnosti ještě před začátkem ostré kampaně před volbami na podzim příštího roku, v nichž se chce jako kancléřský kandidát opoziční SPD pokusit po osmi letech sesadit z čela vlády šéfku německých křesťanských demokratů Merkelovou.
„Je dobré a správné, když kandidát na kancléře dobrovolně udělá jasno v tom, zda v centru jeho poslanecké činnosti je mandát do Spolkového sněmu nebo přednáškové akce,“ komentoval Steinbrückův krok parlamentní předák kancléřčiny CDU Michael Grosse-Brömer.
