„Afghánistán zůstává velmi nebezpečným místem… Chceme si být jisti, že děláme vše, co je v našich možnostech, abychom pomohli afghánským bezpečnostním silám úspěšně pokračovat a nemuseli se tam vracet,“ prohlásil šéf Bílého domu, podle něhož několikaměsíční prodloužení současného početního stavu „určitě stojí za to“.
Washington původně plánoval, že na konci roku zůstane v Afghánistánu zhruba 5000 příslušníků nebojové mise. Ghaní, který jednal s Obamou společně s premiérem Abdulláhem Abdulláhem, však amerického prezidenta požádal o „pružnější plán odchodu“ v obavách ze sílícího vlivu organizace Islámský stát (IS) a očekávané jarní ofenzivy Talibanu. Vyšší počet Američanů pomůže lépe vycvičit afghánské síly a přispěje k urychlení potřebných reforem, uvedl Ghaní.
Obama po jednání prohlásil, že konkrétní detaily odchodu dalších jednotek, k němuž dojde v příštím roce, oznámí později. Do roku 2017 by však měl v zemi podle původních plánů zůstat pouze malý počet vojáků působících při velvyslanectví v Kábulu.
Nový začátek
Ghaního cesta do USA, během níž veřejně poděkoval americkým vojákům za jejich oběti, je vnímána jako začátek vstřícnější spolupráce mezi oběma zeměmi po skončení éry ne vždy Američanům přátelsky naladěného prezidenta Hamída Karzáího.
Washington v pondělí po jednání afghánských lídrů s ministry obrany a zahraničí oznámil, že bude financovat afghánské bezpečnostní síly nejméně do roku 2017, aby jejich početní stav vzrostl na požadovanou úroveň 352 tisíc lidí. V současnosti jich je přibližně 330 tisíc. USA na to hodlají vynaložit v nejbližších třech letech přibližně čtyři miliardy dolarů (100 miliard korun) ročně.
Ve srovnání s bilionovými náklady na 14 let bojových operací ukončených loni je to však jen nevelký výdaj. „Chtěl bych rovněž poděkovat americkým daňovým poplatníkům za jejich tvrdě vydělané dolary,“ adresoval Ghaní své díky obyvatelům USA, jejichž většina si přeje co nejrychlejší odchod zbývajících vojáků z jeho země.
