Zahynul držitel Nobelovy ceny John Nash, slavný i díky filmu Čistá duše

John Nash

John Nash Zdroj: Elke Wetzig via Wikimedia Commons (CC BY-SA 3.0)

Při nehodě vozu taxislužby v New Jersey zahynul americký matematik a nositel Nobelovy ceny za ekonomii John Nash, jehož životní příběh byl zachycen v oscarovém filmu Čistá duše. Při nehodě zemřela i Nashova žena Alicia. Nashovi bylo 86 let.

Nash byl uznávaný za práci v oblastech teorie her a diferenciální geometrie. Nobelovu cenu za ekonomii získal v roce 1994. Spolu s ním ji dostali i matematici Reinhard Selten a John Harsanyi.

Tento týden Nash v Norsku převzal společně s kolegou Louisem Nirenbergem také prestižní matematickou Abelovu cenu z rukou krále Haralda V. Právě po příletu z Norska na letiště v Newarku si manželé vzali taxi, který je měl dovézt domů do univerzitního města Princeton, informovala americká média.

Na dálnici New Jersey Turnpike u obce Monroe ale řidič při předjížděcím manévru nezvládl řízení a narazil do svoditel. Oba pasažéři byli na místě mrtví, taxikář vyvázl s poraněním krku. Manželé podle policie v době nehody zjevně nebyli připoutáni. Oba byli z automobilu vymrštěni, potvrdila policie agentuře DPA.

Nirenberg s Nashovými hovořil ještě na letišti po návratu z Norska a po tragédii označil Nashe za velkého matematika a génia. „Byli jsme spolu všichni tak šťastní,“ citovala Nirenberga agentura AP.

V úspěšném filmu režiséra Rona Howarda Čistá duše byl zachycen Nashův boj se schizofrenií. Role matematického génia se zhostil novozélandský herec Russell Crowe. Herečka Jennifer Connellyová získala za ztvárnění role jeho životní partnerky Alicie Oscara. Snímek má rovněž Oscara za nejlepší film, pro nejlepšího režiséra a nejlepší adaptovaný scénář.

„Jsem v šoku… Jsem v srdci s Johnem, Alicií a rodinou. Bylo to úžasné partnerství. Čisté duše, čistá srdce,“ napsal Crowe na Twitteru k tragickému úmrtí manželů.

John Nash obohatil matematiku a ekonomii, ale i psychiatrii

Nebýt oscarového filmu Čistá duše znali by jméno amerického matematika Johna Forbese Nashe nejspíš jen jeho oboroví kolegové, ekonomové či někteří příznivci deskové hry Hex, kterou Nash, nezávisle na jiném matematikovi, vymyslel. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii Nash, který v sobotu 23. května zemřel ve věku 86 let při autonehodě v New Jersey spolu se svojí ženou, se zapsal i do psychiatrických žurnálů. Po asi třicetiletém boji s přeludy jako jeden z mála zvládl projevy paranoidní schizofrenie.

Trailer k filmu Čistá duše

Filmový trhák s Russellem Crowem v hlavní roli ukázal, jak tenká je hranice mezi genialitou a duševní poruchou, avšak v mnohém se odchýlil od skutečnosti. Zamlčel například některé stránky Nashova života - nemanželské dítě, rozvod či sexuální vztahy s muži.

Za větší prohřešek snímku ale bývá označováno zavádějící vysvětlení podstaty a významu jeho objevu, který sice pomohl vysvětlit mnoho jevů v ekonomii, evoluční biologii či sociologii, „nepřevrátil“ ale předchozí ekonomické teze naruby, jak film i propagační materiály tvrdily.

Nash při formulování své nejznámější teorie, kterou popsal už ve svých 21 letech v nepříliš obsáhlé disertační práci, vycházel z práce matematika Johna von Neumanna a ekonoma Oskara Morgensterna, kteří v knize Teorie her a ekonomické chování (1944) položili základy této disciplíny. Jejich poznatky Nash podstatně zobecnil, takže se daly použít na mnohem širší okruh reálných situací.

Princip „Nashova ekvilibria“ (rovnováhy) zjednodušeně znamená, že žádný subjekt/hráč nemůže změnou strategie získat, pokud ji změní jen on sám. Nashovy výsledky dále rozvíjeli mimo jiné Reinhard Selten a John Harsanyi, kteří s ním v roce 1994 také dostali Nobelovu cenu.

John Forbes Nash se narodil 13. června 1928 v Bluefieldu v Západní Virginii. Po střední škole začal na Carnegieho technologickém institutu v Pittsburghu (dnes Carnegie-Mellonova univerzita) studovat chemii, ale posléze přesedlal na matematiku. Už po třech letech studia získal titul bakaláře i magistra a po doktorátu na prestižní Princetonské univerzitě nastoupil v létě 1951 jako instruktor na Massachusettský technologický institut (MIT).

Po několika měsících bizarního chování, kdy se například cítil pronásledován tajnými službami, byl nedobrovolně hospitalizován

Na MIT, kde byl zaměstnán do roku 1959, se Nash zamiloval do studentky fyziky Alicie Lópezové, s níž se v roce 1957 oženil a s níž má syna Johna Davida. Ještě za svobodna měl Nash v roce 1953 se zdravotní sestrou Eleanor Stierovou syna Johna, jemuž své příjmení ale nedal.

Od roku 1949 pracoval Nash také pro společnost RAND, která zaměstnávala nejlepší mozky své doby a zabývala se vývojem nových technologií pro americkou armádu. Pět let v této přísně střežené instituci, kde Nash působil jako expert na optimální strategie, asi později ovlivnilo i projevy jeho duševní poruchy. Ta u něj propukla začátkem roku 1959 právě v době, kdy se o něm (i v prestižním časopise Fortune) psalo jako o vycházející matematické hvězdě.

Fantóm

Po několika měsících bizarního chování, kdy se například cítil pronásledován tajnými službami, byl nedobrovolně hospitalizován. Když byl po dvou měsících propuštěn s diagnózou paranoidní schizofrenie, odjel do Evropy, kde se snažil získat status uprchlíka a odkud domů posílal pohledy se zašifrovanými vzkazy a matematickými vzorci.

Po návratu do USA byl několikrát znovu hospitalizován. Tehdy se s ním také rozvedla manželka, která se k němu ale v roce 1970 vrátila.

Kromě Alicie přispěla významně k Nashovu uzdravení Princetonská univerzita, která mu od 70. let umožnila využívat její prostory pro další matematické bádání. Mezi studenty si podivný chlapík čmárající složité vzorce po oknech získal přezdívku Fantóm, nicméně vědecká práce (mimo jiné výpočet přesných hodnot velkých čísel) a pobyt v komunitě nakonec slavily úspěch. V roce 1990 se Nash znovu stal aktivním členem matematické obce Princetonské univerzity, kde působil do své smrti.

John Nash: Nejsem normální. Proto mě svět zná

Lukáš Kovanda: Nobelova cena v duchu doby