EMA je úřad, který od svého založení v roce 1995 schvaluje léčiva pro použití v Evropské unii, a je tak klíčovým partnerem pro farmaceutický průmysl.
Asociace německých farmaceutických firem už v pátek vydala prohlášení, v němž vyzývá k přesunu sídla EMA do jiné země v rámci EU. Italský svaz Farmindustria se pak otevřeně přihlásil do soutěže, když jeho šéf Massimo Scaccabarozzi řekl, že Itálie by byla jako nová hostitelská země agentury EMA ideální a že má v rukou „samé dobré karty“.
Itálie je podle Scaccabarozziho druhým největším producentem léčivých přípravků hned za Německem a tamní farmaceutický průmysl zaměstnává přes 60 tisíc lidí. Zájem o sídlo EMA však ještě před britským referendem projevily i Švédsko a Dánsko.
Norský vzor?
Agentura Reutres upozornila, že zatím není jasné, jestli Británie zůstane do EMA zapojena. Taková možnost existuje v případě, že by získala i po odchodu z EU přístup na společný evropský trh - příkladem je třeba Norsko, které s EMA spolupracuje i jako nečlenská země unie. Kdyby však Britové ze systému EMA vypadli, pocítí to podle Reuters tamní pacienti. Mohlo by se například stát, že budou déle čekat na léky, protože firmy budou při schvalovacích procesech a zásobování dávat přednost silnějšímu evropskému trhu.
Sama EMA zatím záležitosti spojené s brexitem nijak nekomentuje. „Je brzy na to předjímat důsledky tohoto rozhodnutí a v této chvíli čekáme na další pokyny Evropské komise,“ uvedla v pátek její mluvčí.
