Vědci našli možnou příčinu Alzheimerovy choroby. Začíná už kolem padesátky
- Vědci objevili výraznou proměnu imunitních buněk v mozku, která začíná přibližně v 50. roce života.
- Původní mikroglie postupně ubývají a nahrazují je buňky spojené se silnějšími zánětlivými procesy.
- Změny mohou pomoci vysvětlit, proč je vyšší věk hlavním rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby a dalších forem demence.
Alzheimerova choroba se zpravidla začne viditelně projevovat až ve vyšším věku. Procesy, které k ní mohou přispívat, se ale podle nového výzkumu zřejmě rozbíhají o několik desetiletí dříve. Vědci zjistili, že přibližně od 50. roku života dochází v hipokampu, tedy části mozku zásadní pro paměť a učení, k výrazné proměně imunitních buněk.
Výsledky mohou nabídnout nové vysvětlení jednoho z klíčových procesů spojených se stárnutím mozku. Vědci už delší dobu vědí, že Alzheimerovu chorobu doprovází chronický zánět. Dosud ale nebylo zcela jasné, proč se zánětlivé prostředí v mozku s přibývajícím věkem vytváří a odkud buňky, které jej podporují, pocházejí.
Nový výzkum naznačuje, že vysvětlení může souviset s přirozeným stárnutím organismu. Proměna přitom může začínat dlouho předtím, než člověk zaznamená první problémy s pamětí.
Imunitní buňky mozku se začínají měnit
Výzkumníci se zaměřili na mikroglie, které fungují jako hlavní imunitní obrana centrálního nervového systému. Pomáhají odstraňovat poškozené buňky a další nežádoucí materiál a podílejí se na udržování zdravého prostředí v mozku.
Dlouho převládal názor, že tyto buňky vznikají už během embryonálního vývoje a následně v mozku přetrvávají po celý život, přičemž svou populaci průběžně obnovují. Nová studie však tento pohled zpochybňuje.
Vědci analyzovali posmrtnou tkáň hipokampu 40 neurologicky zdravých lidí ve věku od 20 do 95 let. Zjistili, že přibližně mezi 50. a 75. rokem života množství původních mikroglií postupně klesá.
Současně se v mozku objevují buňky, které vykazují silnější zánětlivou aktivitu a svými vlastnostmi připomínají monocyty. Ty se běžně nacházejí v krvi. Jednou z možností je proto, že část nových imunitních buněk přichází do stárnoucího mozku právě z krevního oběhu. Pokud další výzkum tento mechanismus potvrdí, mohl by změnit současné představy o tom, jak imunitní systém mozku během života funguje.
Alzheimer nemusí začínat až s prvními příznaky
Právě zvýšená zánětlivá aktivita je důležitá kvůli možné souvislosti s neurodegenerativními nemocemi. Zánět patří mezi procesy dlouhodobě spojované s Alzheimerovou chorobou. Nové výsledky naznačují, že prostředí, které může rozvoji nemoci napomáhat, se vytváří už v rámci běžného stárnutí.
Výsledky neznamenají, že změny v mozku po padesátce automaticky vedou k Alzheimerově chorobě. Mohou ale pomoci vysvětlit, proč je mozek s přibývajícím věkem náchylnější k nemocem spojeným s pamětí a dalšími funkcemi. Vědci zároveň zjistili, že postupně slábne funkce některých buněk, které pomáhají chránit mozek před nežádoucími látkami z krve.
S věkem se podle studie mění také fungování dalších mozkových buněk. Ubývá například buněk, které pomáhají neuronům správně pracovat a zajišťují jim potřebnou podporu. Moderní metody navíc vědcům umožnily sledovat tyto změny mnohem podrobněji než dříve. Výzkum tak ukazuje, že stárnutí mozku je složitý proces, který může začínat dlouho předtím, než člověk zaznamená první problémy s pamětí.
