Přelomový objev, který změní pohled na stárnutí. Biologické hodiny fungují jinak, než se předpokládalo
- Vědci z Harvardu vytvořili nové biologické hodiny, které mají přesněji ukazovat skutečné stárnutí organismu.
- Studie naznačuje, že biologický věk může ovlivnit strava, léky i životní styl.
- Výzkumníci objevili i fázi přirozeného omlazení buněk během embryonálního vývoje.
Vědci z Harvard Medical School přišli s objevem, který by mohl změnit pohled na lidské stárnutí. Mezinárodní tým výzkumníků tvrdí, že vytvořil nové „biologické hodiny“, které dokážou mnohem přesněji určit skutečný stav organismu, riziko vážných nemocí i pravděpodobnost předčasného úmrtí. Výsledky studie zveřejnil odborný časopis Nature.
Otázka, proč někteří lidé stárnou rychleji než jiní, zaměstnává vědce dlouhé roky. Dosud používané biologické hodiny většinou pracovaly s chemickými změnami v DNA. Ty sice dokázaly poměrně dobře určit biologický věk člověka, ale často nedokázaly zachytit, zda se zdravotní stav organismu zlepšuje díky léčbě, změně životního stylu nebo například dietě. Nový výzkum se místo toho zaměřil na aktivitu genů v buňkách, která podle autorů mnohem lépe odráží aktuální stav lidského těla.
Tým vedený vědci Alexandrem Tyshkovským a Vadimem Gladyshevem analyzoval více než 11 tisíc genetických profilů lidí, myší, potkanů a makaků. Zkoumal při tom takzvaný transkriptom, tedy soubor právě aktivních genů v buňkách. Na základě těchto dat vědci vytvořili univerzální molekulární hodiny, které mají podle studie velmi přesně ukazovat nejen biologický věk, ale také riziko úmrtí.
Léky, dieta i životní styl mohou biologický věk zpomalit
Výzkumníci nové hodiny testovali na myších, kterým podávali různé typy léčby a upravovali jejich životní podmínky. Některé zásahy měly negativní dopad – například strava s vysokým obsahem tuků vedla k rychlejšímu stárnutí organismu. Jiné postupy naopak biologické stárnutí zpomalovaly. Výrazný efekt mělo například omezení příjmu kalorií nebo podávání léku Rapamycin, o kterém se v souvislosti se zpomalováním stárnutí mluví už delší dobu.
Podle autorů studie výsledky ukazují, že biologický věk není pevně daný a může se měnit mnohem flexibilněji, než se dosud předpokládalo. Organismus tak podle nich reaguje nejen na genetiku, ale velmi silně také na prostředí, stravu nebo na léčbu. To by do budoucna mohlo pomoci při vývoji terapií zaměřených na zpomalování stárnutí nebo léčbu nemocí souvisejících s věkem.
Studie zároveň identifikovala dva geny, které se podle vědců výrazně podílejí na procesu stárnutí. Jeden souvisí s dělením poškozených buněk, druhý s chronickými záněty v těle. Analýza dat z britské databáze UK Biobank navíc ukázala, že lidé s vyšší koncentrací těchto proteinů v krvi častěji trpěli nemocemi, jako je srdeční selhání nebo cukrovka, a měli vyšší riziko předčasného úmrtí.
Vědci objevili přirozené omlazení buněk
Jedním z nejzajímavějších závěrů studie je objev krátké fáze „omlazení“ během embryonálního vývoje. U myších embryí vědci zjistili, že biologický věk v určité fázi vývoje prudce klesá téměř na nulu. Buňky tak podle všeho procházejí jakýmsi přirozeným resetem, než začne organismus znovu běžně stárnout.
Výzkumníci se domnívají, že tento mechanismus může sloužit k tomu, aby se na potomky nepřenášela poškození buněk spojená se stárnutím rodičů. Podle studie se během této fáze výrazně potlačuje aktivita genů souvisejících se záněty a buněčným stresem. Autoři práce tvrdí, že právě tento přirozený „reset“ ukazuje, že evoluce disponuje mechanismy, které dokážou biologické hodiny alespoň dočasně vrátit zpět.
Hledání léčby proti stárnutí
Studie se věnovala také experimentům, při nichž vědci chirurgicky propojili krevní oběh mladých a starých myší. Po několika měsících vykazovaly tkáně starších zvířat známky omlazení a některé efekty přetrvávaly i po oddělení obou organismů. Podle vědců by mohlo jít o další důkaz, že biologické stárnutí lze alespoň částečně ovlivnit.
Naopak chronická onemocnění, například Alzheimerova choroba, cévní mozkové příhody nebo poškození ledvin, byla spojena s výrazně rychlejším stárnutím buněk. Zajímavou výjimkou byla rakovina jater. Nádorové buňky se totiž podle studie chovaly částečně jako velmi mladé buňky, zároveň ale vykazovaly známky typické pro stárnoucí organismus.
Autoři výzkumu nyní zpřístupnili také online platformu a software, které mají umožnit vědcům po celém světě analyzovat biologický věk a riziko úmrtí u dalších vzorků. Doufají, že nový přístup pomůže urychlit vývoj terapií zaměřených na zpomalování stárnutí a léčbu nemocí spojených s vyšším věkem.
Business Club: Longevity není žádná novinka. České lázně to dělají už stovky let, říká zakladatel lázeňského fondu Liška
