Přijímačky na VŠ: učitelství je magnet. Po absolventech baží v Německu a Británii | E15.cz

Přijímačky na VŠ: učitelství je magnet. Po absolventech baží v Německu a Británii

Iveta Křížová

Tisíce letošních maturantů čekají během několika týdnů přijímací zkoušky na vysoké školy. Přestože demografická křivka klesá a do poslucháren usedají slabší populační ročníky, tradiční fakulty na nezájem ze strany studentů nenarážejí.

Největší oblibě se letos opět těší lékařské obory, vyšší počet přihlášek ale evidují i pedagogické fakulty. Propad už nehlásí ani technické obory. „V letošním roce k 30. 4. evidujeme do bakalářského studia 10 300 přihlášek, což je srovnatelný počet přihlášek, který byl i v loňském roce k témuž datu. Počet přihlášek je tudíž přibližně stejný jako v předešlém roce.

Není to však finální počet přihlášených, protože některé fakulty vyhlašují mimořádné termíny přijímacího řízení, tzv. II. kola. Jedná se o fakulty jadernou a fyzikálně inženýrskou, elektrotechnickou, dopravní,“ řekla deníku E15 Lenka Kubešová Zápotocká, specialistka marketingové komunikace Rektorátu ČVUT v Praze.

Šance na trhu práce

Většina středoškoláků podle ní již pochopila, že po absolutoriu na technické univerzitě nebude mít žádné problémy s uplatnitelností na trhu práce, a s tím souvisí i jejich odpovídající finanční ohodnocení. „O naše studenty jeví firmy a společnosti velký zájem již po dobu jejich studia,“ zdůraznila.

Třetina mladých není spokojena s uplatněním svého vzdělání

Podobnou zkušenost zaznamenává i pražská Vysoká škola ekonomická (VŠE). „V současné době lze říci, že bez problémů najdou zaměstnání absolventi všech oborů bez výjimky. Je to dáno současnou vysokou poptávkou po absolventech, ale také jejich flexibilitou přizpůsobit se požadavkům praxe. Pokud bychom se na to podívali z hlediska toho, kde nacházejí naši absolventi uplatnění, tak podle našich posledních průzkumů jich největší část uvádí jako oblast pracovního uplatnění controller, finanční analytik, risk manager, IT konzultant, analytik business intelligence, asistent auditora nebo daňového poradce,“ prozradila Zuzana Politzerová z oddělení public relations VŠE.

Soukromé školy berou i na podzim

O poznání jiná situace panuje u soukromých vysokých škol, které přijímají přihlášky často až do září či října. „Musíme samozřejmě vycházet z toho, že je teprve květen. Ze zkušenosti víme, že nejvíce přihlášek přichází od června do září. Přesto již nyní vedeme každotýdenní statistiky přihlášek a podepsaných smluv. Prozatím na VŠFS přišlo přes 1300 přihlášek, což je mimochodem o téměř třetinu víc než loni. Na konečná čísla si však musíme ještě nějakou dobu počkat,“ vysvětlila rektorka Vysoké školy finanční a správní Bohuslava Šenkýřová. Zajímavostí podle ní je, že doslova raketově vzrostl zájem o relativně nový obor kriminalisticko právní specializace.

Top univerzity jen s mírným poklesem

Mírný pokles počtu podaných přihlášek eviduje brněnská Masarykova univerzita. Do bakalářských a nenavazujících magisterských studijních programů podali uchazeči ve stávajícím přijímacím řízení 39 599 přihlášek, v předchozím akademickém roce to bylo 41 369 přihlášek. Čísla nicméně odpovídají demografickému vývoji, tedy pokračujícímu poklesu maturantů.

Mezi fakultami i samotnými obory jsou ale významné rozdíly. Počet přihlášek meziročně vzrostl Fakultě informatiky MU o 17,1 procenta z loňských 1759 na současných 2060 přihlášek a na Pedagogické fakultě MU o deset procent z 5387 na současných 5927 přihlášek. Deníku E15 to sdělila tisková mluvčí univerzity Tereza Fojtová.

Zájemce láká zejména lékařská genetika a molekulární diagnostika (Bc.) na Přírodovědecké fakultě MU, zubní lékařství (Mgr.) na Lékařské fakultě MU, počítačová grafika a zpracování obrazu (Bc.) na Fakultě informatiky MU, lektorství anglického jazyka (Bc.) na Pedagogické fakultě MU, psychologie (Bc.) na Filozofické fakultě MU, mezinárodní vztahy (Bc.) na Fakultě sociálních studií MU či právo (Mgr.) na Právnické fakultě MU.

Zaměstnání při studiu

„Z realizovaných průzkumů u absolventů víme, že téměř dvě třetiny čerstvých absolventů magisterského studia na Masarykově univerzitě již v závěrečné fázi studia pracují nebo vědí, kde budou pracovat,“ dodala Fojtová.

Jednotné zkoušky na střední školy vyvolaly diskuzi

Podíl absolventů, kteří hodnotili hledání práce jako obtížné, v meziročním srovnání klesl na 17 procent, pro 83 procent bylo získání jejich hlavního zaměstnání snadné. Naprostá většina čerstvých absolventů magisterského studia na MU (82 procent) pracuje v oboru, pro který se na škole připravovali. Z průzkumu dále vyplývá, že jako snadný hodnotí proces hledání práce čerství absolventi fakulty informatiky, lékařské fakulty ale také fakulty sportovních studií.

Nejstarší česká univerzita, Univerzita Karlova, letos obdržela 58 694 přihlášek, v loňském roce bylo podáno 62 792 přihlášek. Údaje jsou však předběžné, v některých oborech je možné ještě podávat přihlášky, fakulty mají možnost vyhlásit dodatečné přijímací řízení.

Zájemce táhne v prvé řadě renomé školy a široká škála nabízených oborů. „Obecně můžeme říci, že absolventi Univerzity Karlovy mají velmi dobré uplatnění na trhu práce a dlouhodobě vykazují nejnižší míru nezaměstnanosti mezi veřejnými vysokými školami,“ řekl Václav Hájek, tiskový mluvčí Univerzity Karlovy.

Tradičně největší zájem je o obory vyučované na lékařských fakultách a na filozofické fakultě (např. o překladatelství, tlumočnictví, psychologii). Dále je zájem o studium práv, o studium na fakultě sociálních věd, přírodovědecké fakultě a shodně jako v Brně i o studium na pedagogické fakultě.

Čeká nás odliv učitelů?

Českým školám, které doslova trpí nedostatkem učitelek, a zejména učitelů, se tak možná blýská na lepší časy. Učitelství se stává pro maturanty magnetem. Záleží nicméně na tom, jakým směrem se budou ubírat školské reformy a kolik finančních prostředků na ně státní kasa poskytne.

Vystudované učitele totiž může čekat podobný osud jako vystudované lékaře. Odliv do zahraničí. „Až dostuduji, chci si určitě najít práci v Německu. Platově budu někde úplně jinde,“ řekla deníku E15 Dagmar, studentka čtvrtého ročníku medicíny. Stejný cíl má i Kristýna, která se na druhý pokus dostala na lékařskou fakultu v loňském roce. Nezadržitelný odliv lékařů může inspirovat právě i učitele.

Po českých matematikářích a fyzikářích pokukuje už například Británie, která již počátkem roku do médií vydala zprávu o chystané velkolepé, státem placené náborové kampani. Velká Británie čelí, stejně jako Česko, vážnému nedostatku učitelů. Začne je proto shánět v jiných evropských zemích. Jedním z prvních míst, kde kampaň odstartuje, může být právě Česko.

Brexit prý není na překážku

Platově by se tak tuzemští pedagogové ocitli v úplně jiných sférách. Britové totiž řadí učitele mezi jedny z nejlépe placených profesí, mohou si přijít až na 98 tisíc korun měsíčně. Životní náklady jsou sice v Anglii mnohem vyšší než u nás, britská vláda se ale netají tím, že zahraničním učitelům nabídne i dotované bydlení a daňové úlevy.

Poslední velkou zahraniční náborovou kampaň uskutečnili Britové v sedmdesátých letech minulého století. Kryštof Kozák, zakladatel strany Pět procent pro vzdělávání se však odlivu učitelů příliš nebojí. „Velký odliv učitelů do zahraničí zatím nehrozí, neboť excelentní znalost jazyka hraje v jejich případě ještě větší roli než u lékařů. Velkým problémem je spíše odliv mladých talentovaných učitelů ze škol po prvních pár letech, kdy si najdou mnohem lépe placenou práci,“zdůraznil Kozák.

Autor: Iveta Křížová
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!