Politicky i ekonomicky izolovaný Katar začal houfně opouštět kapitál. Akcie ropného ministátu jen během dvou dnů trvání diplomatické roztržky v Perském zálivu propadly o deset procent na čtyřleté minimum.
Obdobný kolaps zažila katarská burza naposledy před sedmi lety. Tehdy byla na vině ekonomická krize, nyní krok šestice arabských zemí pod vedením Saúdské Arábie, které přerušily s Katarem vztahy s odvoláním na to, že vláda v Dauhá podporuje terorismus.
Agentura Moody’s začátkem týdne připomněla, že pokud by izolace Kataru vedla k déletrvajícímu odlivu kapitálu a ochlazení obchodu, mohlo by se to odrazit na ratingu tamního státního dluhu. Ten už kvůli krizi stačil podražit, za desetiletou půjčku Dauhá žádají investoři o desetinu vyšší úrok než ještě před týdnem.
Hlavní obětí burzovního výprodeje se staly katarské banky. „Dokud se situace nevyjasní, odkládáme všechny požadavky našich katarských klientů,“ uvedl například pro agenturu Reuters bankéř z Emirátů, který si přál zůstat v anonymitě. Saúdskoarabská centrální banka podle agentury Reuters doporučila finančním ústavům napříč monarchií, aby zastavily veškeré platby v katarské měně rijál.
Obdobně reagovaly i centrální banky Spojených arabských emirátů a Bahrajnu. Hlavní finanční ústavy v regionu tak prakticky se svými protějšky v Dauhá přerušily veškerý byznys, akcie katarských bank tak utrpěly až pětinový pád. Katarské bankovnictví v posledních letech výrazně zvýšilo svou závislost na zdrojích za hranicemi země, řada domácích investičních projektů byla totiž financována penězi zvenčí. Nyní se obávají pádu celého sektoru.
Jen od roku 2015 o polovinu vzrostly závazky tamních bank vůči zahraničí, věřiteli jsou přitom povětšinou finanční ústavy nejdůležitějších zemí v Perském zálivu, jako jsou nyní Katar blokující Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty. Podle dat agentury Bloomberg nyní katarské banky dluží v přepočtu kolem 125 miliard dolarů.
