„Nejbližší psychologická hranice je 118 dolarů za barel. Pokud ji ropa prorazí, může se zastavit až u 125 dolarů,“ popisuje chování obchodníků s ropou Vít Jedlička, analytik společnosti Colosseum. Francouzská banka Société Génerale dokonce hovoří o útoku na hranici 150 dolarů za barel.
Spekulanti zdůvodňují růst cen ropy rizikem, že by se případný konflikt v Sýrii přelil do okolních zemí, a ohrozil tak dodávky ropy do světa. Na Středním východě se těží třetina světové ropy. Přestože zkušenosti z minulosti ukazují, že navzdory podobnému strašení se s fyzickými dodávkami ropy nic zásadního nestalo, logikou trhů to neotřese. Kdykoli se začalo harašit zbraněmi, ropa zdražila o deset a více procent.
„Psychologie trhů funguje tak, že při nečekané zprávě se nakupuje s vidinou zisku, a když se zpráva o intervenci potvrdí, nebo spekulace samy vyprchají, cena klesne. Podobně jako se to stalo u druhé války v Iráku,“ dodává Jedlička. Před americkou intervencí do Iráku v roce 2003 ropa od podzimu 2002 zdražila o 38 procent. Už před vlastní intervencí spadla během týdne o deset procent.
Pro prudké zdražování ropy nyní žádný faktický důvod není. Suroviny je na trhu dostatek. USA těží nejvíce od roku 1992 a státy OPEC kvůli nadbytku ropy dokonce snižují její těžbu.
