Celní válka USA a Kanady: Kterého zboží se cla týkají a kdo na nich prodělá
- USA zavedly padesátiprocentní cla na část kanadského zboží.
- Kanada odpoví vlastními cly a připravuje se na dlouhý obchodní konflikt.
- Celní válka může zdražit zboží a poškodit firmy na obou stranách hranice.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Kanadou se během několika dní propadly do jedné z nejvážnějších krizí za poslední desetiletí. Jednání, která ještě v polovině minulého týdne vypadala nadějně, skončila krachem. Americký prezident Donald Trump následně uvalil padesátiprocentní clo na kanadské zboží v hodnotě zhruba 20 miliard dolarů a Ottawa oznámila odvetu. Premiér Mark Carney slíbil, že americká cla dorovná „dolar za dolar“.
Celní válka je mimořádná především tím, jak úzce jsou obě ekonomiky propojené. Kanada posílá do Spojených států přibližně 73 procent svého exportu a přes hranici se každodenně přesouvají nejen hotové výrobky, ale také suroviny a komponenty používané v amerických továrnách. Důsledky konfliktu proto mohou pocítit firmy i domácnosti na obou stranách hranice.
Jak současná celní válka začala?
Kořeny současného sporu sahají do začátku Trumpova druhého prezidentského období. Spojené státy už v roce 2025 zavedly cla na některé klíčové kanadské produkty a vztahy obou zemí od té doby provázely další hrozby obchodními bariérami.
Jedním z problémů se stal také alkohol. Po předchozích amerických clech stáhla většina kanadských provincií z obchodů americké pivo, víno a lihoviny. Washington to označil za diskriminaci amerických firem a právě návrat amerického alkoholu do kanadských obchodů se následně stal jedním z bodů vyjednávání.
Ještě několik dní před krachem rozhovorů přitom Trump naznačoval, že dohoda je prakticky hotová. Kanada měla výměnou za ústupky získat nižší americká cla například na ocel, hliník nebo automobily. Situace se ale na poslední chvíli změnila.
Podle Carneyho předložil Washington nové podmínky, které byly pro Ottawu ekonomicky nevýhodné a zasahovaly do kanadské suverenity. Americká strana podle něj mimo jiné požadovala omezení možnosti Kanady uzavírat nové obchodní dohody s dalšími zeměmi. Kanadský premiér následně stáhl vyjednávače z Washingtonu.
Na co Spojené státy uvalily cla?
Nová padesátiprocentní sazba se týká kanadského zboží v hodnotě přibližně 20 miliard dolarů, což odpovídá zhruba 5,5 procenta kanadského vývozu. Seznam zahrnuje více než 500 kategorií výrobků: od alkoholu a mléčných produktů přes elektroniku až po sportovní vybavení, nábytek, dřevo, oblečení nebo vánoční dekorace.
Nová opatření se navíc přidávají k dřívějším americkým clům na kanadskou ocel, dřevo a automobily. Část zasaženého zboží přitom dosud chránila dohoda USMCA, kterou Spojené státy, Kanada a Mexiko uzavřely během Trumpova prvního prezidentského období. Otázky zůstávají i nad budoucností této dohody.
Kanada spustí svou odpověď na cla od 8. září. Mezi americkými produkty, které mají zasáhnout odvetná cla, patří například ocel, mléčné výrobky, domácí spotřebiče, zemědělská technika, papír a elektronika.
Kanada má v konfliktu více co ztratit
Přestože cla poškodí obě země, zranitelnější je Kanada. Důvodem je její mimořádná závislost na americkém trhu. Do USA míří téměř tři čtvrtiny kanadského exportu, zatímco například do Británie jen zhruba šest procent a do Číny přibližně 4,4 procenta.
Padesátiprocentní clo může některé kanadské výrobky na americkém trhu prakticky vyřadit z konkurence. Nejvíce ohrožené jsou například alkoholový, mlékárenský či nábytkářský průmysl. Firmám mohou růst náklady, část z nich může omezovat výrobu, investice nebo nábor zaměstnanců. U nejvíce exponovaných podniků nelze podle ekonomů vyloučit ani bankroty.
Carneyho vláda se proto připravuje na možnost dlouhého konfliktu. Podle Bloombergu v Ottawě momentálně panuje jen malá naděje, že se obchodní rozhovory podaří obnovit ještě před listopadovými volbami do amerického Kongresu. Kanadská vláda zároveň připravuje podpůrný balík pro zasažené podniky, který by mohl v případě potřeby fungovat až do konce Trumpova prezidentského mandátu.
Nahradit trh Spojených států však bude obtížné. Evropské nebo asijské trhy jsou vzdálenější a logisticky náročnější. Pro kanadské podniky má americký trh zásadní výhodu v tom, že leží bezprostředně za hranicí a výrobní řetězce obou zemí jsou po desetiletích integrace vzájemně provázané.
Vyšší ceny mohou pocítit také Američané
Ani Spojené státy z obchodní války nevyjdou bez následků. Clo totiž v praxi platí americký dovozce, který může zvýšené náklady přenést na své zákazníky. Američané tak mohou u některých kanadských výrobků narazit na vyšší ceny nebo omezenější nabídku. Týkat se to může například alkoholu, nábytku, oblečení, stavebních materiálů či sportovního vybavení.
Další problém představují odvetná kanadská opatření. Pokud Ottawa výrazně zdraží americké produkty, mohou kanadští zákazníci hledat alternativy v Evropě nebo v Asii. Zvlášť citlivým odvětvím je automobilový průmysl, ale také letectví a obrana. Kanada patří mezi významné zákazníky amerických zbrojařských společností a případné přesouvání zakázek k evropským výrobcům by mohlo mít dlouhodobější dopad.
Americké firmy navíc samy varují před zdražováním. Organizace Business Roundtable, která sdružuje šéfy přibližně dvou stovek velkých amerických společností, upozornila, že nová cla mohou zvýšit náklady podnikům i domácnostem.
