Původní výjimka vypršela s koncem loňského roku a ministerstvo s jejím prodloužením váhalo. Nakonec se skřípěním zubů a po projednání s Evropskou komisí povolilo provoz kazašských cisteren do konce června. „Jde o dobu nezbytně nutnou pro zajištění zbývajících přepravních prostředků v souladu s RID. Vydání výjimky na delší období jsme shledali jako neopodstatněné,“ uvedl mluvčí úřadu Martin Novák.
Dopravce AWT s Fosfou v zádech přitom žádal výjimku na další tři roky pro 75 vagonů. Ministerstvo nakonec přes velký tlak povolilo vjezd na české území pouze 45 vagonům nesplňujícím předpis. Stanovilo ale řadu podmínek, například omezení rychlosti, přepravu pouze v noci nebo prohlídku znalcem před započetím a během přepravy.
Trasa fosforového vlaku vede jednou měsíčně z Petrovic u Karviné přes Bohumín a Přerov do Břeclavi. Žlutý fosfor by se měl podle tuzemských a unijních pravidel správně vozit v takzvaných nádržkových kontejnerech, nikoli v cisternách vyrobených v někdejším Sovětském svazu.
„Zda bude možné tyto přepravy zajistit plně s využitím nádržkových kontejnerů, závisí na dostupnosti těchto kontejnerů na trhu,“ uvedl Petr Špetlák z AWT. Podle něj počet vyhovujících vagonů na trhu nedostačuje, a tak výjimky sovětským vagonům poskytuje i Německo a Polsko. Vyjádření Fosfy se deníku E15 nepodařilo získat.
V živé paměti zůstává vykolejení fosforového vlaku firmy Kazfosfat na západě Ukrajiny v roce 2007, při němž se několik vagonů vzňalo a jedovatý mrak zamořil dvě desítky vesnic.
