České dráhy se nebrání liberalizaci železničního trhu, podle firmy by měla naopak vést k dalšímu zlepšování služeb a optimalizaci nákladů dopravce. Zároveň je však třeba ochránit firmu před spekulanty, kteří by mohli skupinu oslabit. Informaci přinesl generální ředitel České dráhy Pavel Krtek. Pomalou a komplikovanou liberalizaci trhu na železnici ze strany státního dopravce kritizoval ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Státní dopravce je podle Krtka na otevírání trhu připraven, což se mělo již prokázat při částečné liberalizaci osobní i nákladní dopravy na komerčních tratích. Tady České dráhy úspěšně konkurují soukromým dopravcům, řekl Krtek. České dráhy nyní jednají s kraji o zajištění dopravy na krajských tratích, nynější smlouvy vyprší na konci příští roku. České dráhy podle Krtka dosud uhájily svou pozici na krajských tratích pro další léta v Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. V Královéhradeckém kraji byla prodloužena stávající smlouva do roku 2021.
Podle Krtka však liberalizace přináší i rizika, kterým musí podnik předcházet. Jako hrozbu označil možnost, že některé zájmové skupiny budou chtít tento proces využít k oslabení skupiny České dráhy s cílem rychlého převzetí vybraných strategických dceřiných společností podniku, jako jsou ČD Cargo nebo ČD - Telematika. "A to na úkor pozice věřitelů Českých drah," dodal.
Komplikace při liberalizaci jako jeden z hlavních důvodů personálních změn v podniku odmítly již také odbory. Místopředseda Odborového sdružení železničářů Vladislav Vokoun řekl, že celý proces by měl být záležitostí státu, ne České dráhy. Dráhy by se podle něj měly naopak snažit o dosažení co nejlepších podmínek pro podnik.
Řídící výbor České dráhy minulý týden vyměnil pět členů dozorčí rady podniku. Nová rada by měla vypsat výběrové řízení na nové vedení společnosti. Ministr Ťok jako jeden z hlavních důvodů pro tento krok uvedl neochotu k liberalizaci dopravy ze strany managementu České dráhy.
Liberalizaci závazkové a regionální dopravy na železnici, kde je objednatelem veřejný sektor, tedy stát nebo kraje, nařizuje tzv. 4. železniční obchodní balíček. Ten přijala Evropská unie v roce 2016.
