Provoz mýta je v Česku dražší než v Německu nebo Rakousku

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Provozování systému elektronického mýta v Česku je podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) dražší než v sousedním Německu i Rakousku. Provozní náklady jsou v tuzemsku v průměru 1,5 miliardy korun ročně a průměrný hrubý příjem 5,7 miliardy korun. Mýtný systém v Rakousku, který využívá mikrovlnné technologie, přitom stejně jako v Česku vybudovala firma Kapsch. V Německu vsadili místo mýtných bran na satelitní technologii.

Zadávací dokumentace veřejné zakázky na dodavatele systému podle kontrolního úřadu diskriminovala uchazeče nabízející satelitní technologii. Podmínka povinné a jednoduché palubní jednotky zvýhodnila mikrovlnnou technologii. Do tendru se tak přihlásili pouze uchazeči s touto technologií a nemohly být porovnány nabídky uchazečů poskytujících jiné technologie, uvedl NKÚ.

Podle mluvčího ministerstva Martina Nováka se resortní šéf Pavel Dobeš již v minulosti opakovaně vyjádřil, že současná smlouva je nevýhodná. „Dle jeho slov by takové znění smlouvy nepodepsal, podmínky by se snažil vyjednat lépe. Vypovězení ve stávajícím znění je v současnosti podstatně nemožné,“ dodal.

Na rozdíl od původního záměru ministerstvo dopravy podle NKÚ během tendru v podstatě zrušilo výkonové zpoplatnění silnic I. třídy. Zavedení mikrovlnné technologie neumožnilo realizovat v plném rozsahu záměr zpoplatnit 2 995 kilometrů dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy.

Podle dostupných dat Univerzity Karlovy, které NKÚ využilo, je provozování mýtného systému v Česku při porovnání nákladovosti dražší než v Německu nebo Rakousku.

Porovnání provozní nákladovosti mýta v Rakousku, Německu a ČR

Porovnání provozní nákladovosti mýta v Rakousku, Německu a ČRPorovnání provozní nákladovosti mýta v Rakousku, Německu a ČR|NKUZdroj: NKÚ, Univerzita Karlova

Příprava a realizace zpoplatnění vybraných pozemních komunikací stála podle NKÚ k loňskému 30. září více než 16,4 miliardy korun.

„Ekonomické parametry (nákladovost a nákladová efektivnost) v období let 2007 až 2010 zatím nedosahují úrovně parametrů deklarovaných v investičním záměru. Objektivněji lze ekonomické parametry zavedení systému výběru mýtného hodnotit až po ukončení celého projektu v roce 2017, tedy po ukončení smluvního vztahu s dodavatelem,“ uvedl úřad. Dodal, že zvolené řešení vyvolává riziko, že náklady na rozšíření systému budou vyšší.

Ministerstvo chystá mýto na silnice nižších tříd

Ministerstvo dopravy minulý týden oznámilo, že chystá legislativní rámec pro zavedení výběru mýtného i na silnice nižších tříd. Zákon by měl být hotový do června. Ministerstvo plán na rozšíření výběru mýtného neopustilo i přesto, že se podle některých studií jeví jako finančně ztrátové a již v minulosti projekt rozšíření systému kvůli náročnosti použité technologie mýtných bran odložilo.

Podle Nováka chce ministerstvo zvažované řešení hybridního systému, tedy kombinace satelitní a mikrovlnné technologie podrobit ekonomické analýze. Nejdříve možným termínem pro rozšíření systému je podle něj tok 2014.

Mýtné pro nákladní vozidla se v Česku vybírá od roku 2007 na dálnicích a vybraných rychlostních komunikacích. Loni se vybralo rekordních 8,13 miliardy korun, o téměř 24 procent více než o rok dřív, a platby podle čtvrtletních údajů rostou i letos.