Soutěž na vypracování tohoto materiálu před rokem zastavil exministr dopravy Antonín Prachař. Uvedl tehdy, že stát má ve výstavbě dopravní infrastruktury jiné priority a ohledně stavby mamutího vodního díla není mezinárodní shoda. Původní soutěž na studii za desítky milionů korun vypsal Prachařův předchůdce Zdeněk Žák, nyní ji obnovuje Dan Ťok.
Projekt na stavbu kanálu počítá s pokračováním splavnění Labe prostřednictvím jezu v Děčíně a místním prohloubením řeky na německé straně. Dunaj by se s Odrou mohl propojit prostřednictvím splavnění řek Moravy a Bečvy. Západ republiky by se na severojižní cestu napojil prodloužením vodního koridoru z Přerova do Pardubic, kde by se napojil na Labe.
Stavba by podle předběžných odhadů měla vyjít na 400 miliard korun, z čehož velkou část má podle zastánců kanálu zaplatit Evropská unie. Ta ale s financováním této vodní cesty zatím nepočítá.
Historický plán
Úvahy o propojení Labe s Odrou a Dunajem se objevily už ve středověku, konkrétnější plány se začaly rodit od 19. století. Blízko k realizaci měla tato vodní cesta například ve 30. letech minulého století, z rozsáhlých plánů se na českém území nakonec zrodil alespoň Baťův kanál.
České vlády se možnou stavbou kanálu zabývaly od 90. let, ovšem bez konkrétních výsledků. Současný projekt má řadu odpůrců, zejména z řad ekologů. Výhrady se ozývají i k jeho trase, jež by často kopírovala železniční či dálniční síť. Trasa kanálu je nicméně zanesena v územních plánech, a na Moravě tak blokuje rozsáhlá území pro případnou výstavbu.
Hlavní evropské vodní cesty
