V loňském roce přijelo vlakem do hlavního města vůbec poprvé přes dvacet milionů lidí, což je meziročně o sedm procent více. U některých regionů se přitom počet lidí na tratích do Prahy za pět let více než zdvojnásobil.
„Silnice zejména ve směru do Prahy jsou přetížené a problémem je nejen složitý dojezd do města, ale i parkování. Proto se nárůst mobility projevuje tam, kde kapacita ještě je, tedy na železnici,“ tvrdí dopravní expert a šéf Svazu cestujících ve veřejné dopravě Miroslav Vyka. Roli podle něj hraje ale mnohem více faktorů, například zavádění internetového Wi-Fi připojení ve vagonech a elektrických zásuvek či zlepšující se kvalita vlaků a služeb, což umožňuje cestujícím strávit čas během cesty aktivně.
„Nárůsty přepravy kopírují železniční trasy, které mají velký potenciál, kde se výrazně modernizuje infrastruktura a zrychlují vlaky a kde se nasazují moderní vlakové soupravy,“ řekl mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
„Když k tomu přičteme fakt, že lidé se u nás neradi stěhují za prací, pak je dojíždění jediná volba, jak zůstat bydlet na stejném místě, a přitom mít zajímavé zaměstnání s odpovídajícím ohodnocením,“ doplnil Vyka.
Nejvíce lidí dojíždí do Prahy logicky z přilehlého Středočeského kraje, největší nárůst ale hlásí ministerští statistici v moravských regionech. Například počet cestujících z jižní Moravy do Prahy loni poskočil o pětinu na 543 tisíc. Ještě před pěti lety to nebyla ani polovina. Vyka to především připisuje zavedení moderních vlaků Railjet a rozkopané dálnici D1.
Podobné skoky ale zaznamenaly například kraje Olomoucký a Moravskoslezský. To je mimo jiné dáno urputným konkurenčním bojem tří dopravců na hlavním koridoru. "Zvýšení počtu spojů, kvality služby a nižší ceny jízdného přivedly do vlaků více než dvojnásobek cestujících,“ řekl Vyka.
