„Odhadujeme, že to čistě technicky bude možné do tří až čtyř let, když se do toho skutečně opřeme,“ říká Fiack o plně automatických vlacích. Než začnou vozit i cestující, bude třeba upravit právní rámec a vyjednat povolení potřebná pro nasazení automatických souprav do provozu. „Počítáme s tím, že to bude trvat ještě další tři, čtyři roky. Naším cílem je, aby první plně automatické vlaky jezdily v polovině dvacátých let,“ upřesňuje vizi muž z oddělení strategického managementu DB.
V prvních letech nebudou automatické vlaky jezdit po celém Německu, ale na zvláště vybraných tratích. Jaké to budou, začínají už teď řešit odborníci. „Jak přístupná je ta trať? Je na ní i nákladní doprava? Kolik je na ní železničních přejezdů? Jakou rychlostí se na ní jezdí?,“ vyjmenovává Fiack některé z otázek, které experti posuzují.
Než bude možné soupravy plně automatizovat, je podle německého manažera nutné zapracovat na několika oblastech. „Bude potřeba funkce autopilota, která řízení vlaku převezme,“ uvádí Fiack jeden z příkladů. Automatický vlak bude také muset mít senzory, které budou sledovat trať i okolí a dokážou rozpoznat překážky. „Vlak musí mít oči, musí být schopen vidět,“ podotýká.
Třetí technickou oblastí, na níž bude potřeba se zaměřit, je přesné určování polohy, aby bylo vždy jasné, kde a hlavně na jaké koleji se daný vlak pohybuje, a to i v případě, když jsou koleje těsně vedle sebe. Čtvrtým bodem je lepší napojení vlaků na datové sítě, aby mohly nepřetržitě komunikovat s centrálou a případně i mezi sebou.
„Jednotlivé technologie jsou už částečně k dispozici na trhu, ale jde o to, jak systémy vzájemně propojit,“ říká Fiack k oblasti, u které čeká největší obtíže. Oproti letištním drahám nebo některým metrům, které jsou již plně automatizované, situaci na železnici komplikuje to, že nejde o uzavřené okruhy, a cestu vlaku tak může kdykoliv něco nebo někdo zkřížit.
Právě v takových podmínkách už Deutsche Bahn vlaky několik let testuje. Od roku 2008 jezdí stroje na pětadvacetikilometrové trati mezi Annaberg-Buchholzem a Schwarzenbergem na německé straně Krušných hor, jen několik kilometrů od českých hranic. Zatím v lokomotivě vždy pro jistotu sedí strojvůdce, příští rok už by ale vlak mohl trasu poprvé zvládnout úplně sám.
Od automatických souprav si hlavní německý železniční dopravce slibuje energetické úspory a větší vytížení tratí. Vlak bez strojvůdce bude schopen jízdu naprosto přesně přizpůsobit trati, a mohl by tak ušetřit přes deset procent energie. Zároveň bude díky výrazně lepší koordinaci vlaků a jejich propojenosti možné jednotlivé soupravy na trať vysílat s výrazně menšími rozestupy než dnes.
Přes veškeré změny, které chce DB časem uplatnit i v mezinárodní dopravě, zůstane jedna věc stejná. I v automatických vlacích budou zprvu jízdenky kontrolovat průvodčí.