Výstavba dálnic i železnic musí zrychlit, klíčem má být umlčení ekologů

V rozpočtu rezortu Dana Ťoka je pro letošek na dopravní stavby 72,5 miliardy korun. K výstavbě má přichystáno 150 kilometrů dálnic a silnic první třídy. K nejdůležitějším projektům patří pokračování modernizace osmi úseků páteřní dálnice D1 za zhruba 415 milionů. Opraveny budou například úseky mezi Jihlavou, Velkým Meziříčím a Lhotkou na Vysočině, další dva úseky se nacházejí na Benešovsku a u Humpolce.

Maximální rozpočet modernizace D1 je stanoven na dvacet miliard, hotovo má být v roce 2020. Rekonstrukci ale mohou zdržet rozklady vůči stavebním povolením, které podávají aktivisté hnutí Děti Země. Právě takovým „obstrukcím“, jak protesty pojmenovává Ťok, by zamezil chystaný zákon o liniových stavbách.

„Má širokou podporu napříč parlamentními stranami. Můžeme tak změnit současný stav, kdy stavby účinně blokuje každý, kdo má chuť,“ prohlašuje Ťok. Souhlasí s ním i bývalý předchůdce na ministerském postu Zbyněk Stanjura (ODS).

„Největší problém je, že veřejnost vstupuje do procesu výstavby až pětkrát: ovlivňuje zásady územního rozvoje, územní plán, povolení EIA, územní rozhodnutí i stavební povolení. Výhrady se mnohdy opakují a projekt zbyteč- ně protahují. Veřejnost by do toho měla vstupovat jen jednou,“ zdůrazňuje Stanjura.

Kromě prací na D1 patří k nejdůležitějším úkolům také propojení moravských krajů s Prahou. „Prioritou jsou práce na D35, která poslouží jako dopravní alternativa k frekventované D1,“ dodává Stanjura. Ťok sice patřil k nejkritizovanějším ministrům bývalé vlády, ale má zaděláno stát se nejdéle sloužícím rezortním šéfem v historii Česka. Bude ovšem muset dokončit tendr na správu mýtného systé- mu po roce 2019.

Vítězi by do klína spadla zakázka na 29 miliard a desetiletá správa mýta na českých dálnicích. Zatímco neschopnost státu stavět nové dálnice odborníci hlasitě kritizují, pokrok na železnici se jim zamlouvá. Po letech planých řečí se přiblížila realizaci vysokorychlostní železnice – jednou z hlavních událostí roku bude nastartování klíčových příprav pro stavbu tratě z Prahy do Brna.

*údaj pro rok 2018 představuje odhad SŽDC

Státní kasu má vyjít na zhruba dvě stě miliard. Spojení dvou největších měst bude nejdražší z celého konceptu vysokorychlostní železnice, přínosy pro rozvoj země ale mohou být obrovské, je přesvědčen předseda dopravní sekce Hospodářské komory Emanuel Šíp.

„Když všechno dobře dopadne, mohlo by se poprvé kopnout do země někdy kolem roku 2028 a první úsek by mohl začít vozit cestující v letech 2033 až 2035,“ tvrdí Šíp. Dokončena bude také územně technická studie napojení Letiště Václava Havla na vysokorychlostní trať z Prahy do Drážďan.

Cestujících přibývá i v letadlech. Rekordní počet osob loni odbavených na Letišti Václava Havla se podle odhadů v roce 2018 znovu zvýší. Průměrný roční růst má přesáhnout tři procenta.

Magazín

 

Motoristou v Mexiku: obří tahače, špičková policejní auta a Brouk na každém rohu

„Letecká doprava v celé Evropě robustně roste, v příštím roce očekáváme pokračování pozitivního vývoje spojeného s rostoucí ziskovosti,“ říká odborník na leteckou dopravu Petr Kováč z poradenské společnosti C-CorpFin.

Větší množství turistů cestujících do metropole se už navíc nebude podivovat nad absencí eskalátorů na stěžejní stanici metra Nádraží Veleslavín. Poslední kufry vynesou brigádní nosiči v dubnu.

„Odstranění této ostudy symbolizuje pokrok v propojování centra Prahy s letištěm. Považuji to za velice důležitý moment,“ poukazuje Kováč. Předpokládá také bližší propojení Českých aerolinií s Travel Servicem. „Lze očekávat další koordinaci například letových řádů nebo plánování nových destinací,“ doplňuje Kováč.

Pokračovat také budou projekty modernizace terminálu dva a budování nové přistávací a vzletové dráhy. Tyto investice spolknou až 27 miliard.