Vědci se k výzkumu odhodlali po řadě skandálů, které po vypuknutí finanční krize vypluly na povrch. Ať už šlo o fixlování s hypotékami, nebo manipulacemi s úrokovými sazbami či neetickým chováním traderů.
„Klíčovou otázkou bylo, jestli podvodníky dělá z lidí prostředí a kultura bank a finančních institucí, nebo jestli lidé náchylní k podvodům vyhledávají práci ve finančnictví,“ vysvětluje v internetovém vydání vědeckého časopisu Nature Michel Maréchal, jeden z vedoucích výzkumného týmu.
Pokus s mincemi
Švýcarští ekonomové provedli pokus na 128 zaměstnancích velké mezinárodní banky. Na začátku testu se poloviny z nich vyptávali na jejich práci a jejich banku, aby v nich vzbudili pocit, že se s nimi mluví jako s bankéři. Druhé poloviny se vědci ptali jen na jejich koníčky, o jejich profesi se nijak nezajímali.
Následně obě skupiny nechali vědci desetkrát házet mincí, aniž by na účastníky pokusu dohlíželi. Účastnici pak nahlásili, kolikrát padla panna a kolikrát orel. Pokud jim padla panna vícekrát než orel, mohli získat peněžní odměnu. Až 200 dolarů získali, pokud uvedli, že desetkrát hodili pannu nebo orla.
První skupina, které vědci v prvotním rozhovoru, připomněli jejich profesi, uvedla, že jim panna padla v 58,2 procentu hodů. To je více, než odpovídá teorii pravděpodobnosti. Druhá kontrolní skupina uvedla, že panna padla v 51,6 procentech případů. Z toho vědci usoudili, že bankéři, kteří měli pocit, že se nimi jako s bankéři jedná, výsledky zkreslili ve svůj prospěch.
Studenti výsledky nezkreslovali
Výzkumníci výsledky ověřili ještě na dalších kontrolních skupinách. Například ve skupině studentů, u nichž se snažili také navodit pocit, že pracují v bance. Nicméně ti výsledky nezkreslovali. Za větší míru podvádění proto podle studie může skutečnost, že lidé prostě v bankách pracují a jsou tak poznamenáni jejich firemní kulturou.
