Bezhotovostní platby jako zákonná povinnost. Český soused kalkuluje se zásadní novinkou

Bufet, ilustrační.

Bufet, ilustrační. • Zdroj: Michaela Szkanderová, e15

ČTK
Diskuze (0)
  • Němci nepatří v Evropě k národům, které rády platí kartou. V hotovosti podle posledních průzkumů zatím platí téměř polovinu transakcí.
  • Situace se ale mění a hlavně mladá generace stále častěji sahá po platební kartě, mobilním telefonu či chytrých hodinkách.
  • Trend chce nyní podpořit i ministr financí Lars Klingbeil. Navrhl, aby měly obchody povinnost přijímat bezhotovostní platby.

Vývěsky s nápisem "jen hotovost" by se tak brzy mohly stát v Německu minulostí. Eurové mince a bankovky jsou v Německu zákonným platidlem. Z toho plyne povinnost přijímat hotovostní platby v eurech. Zda bude akceptovat i platbu třeba kartou, už pak záleží čistě na obchodníkovi.

Především menší obchody, večerky či některé restaurace karty nepřijímají. Zároveň ale existuje i řada podniků, například kaváren, kde je možné platit výhradně kartami. To je možné, pokud se na tom zákazník a prodávající předtím dohodli. Ujala se přitom praxe, že na dveřích obchodů či u pokladen je umístěna cedulka, která na způsob platby upozorňuje.

Bezhotovostní placení se nyní chystá podpořit vicekancléř a ministr financí Klingbeil, který je zároveň spolupředsedou sociální demokracie (SPD). Tabulky s nápisem "Nur Barzahlung" či anglicky "Cash only", které hlásají, že lze platit pouze v hotovosti, by měly z prodejních míst zmizet už příští rok. "Chceme, aby podniky všude tam, kde se zboží či služby platí přímo na místě, nabízely digitální platební možnost," stojí v návrhu z Klingbeilovy dílny.

Platby hotovostí i kartou

Ministerstvo financí zároveň zdůraznilo, že je nutné zachovat i možnost platby v hotovosti. V návrhu navíc myslí na výjimky. Například nekomerční organizace jako amatérské sportovní kluby či charitativní spolky by měly mít dál možnost požadovat výhradně platbu v hotovosti. Stejně tak na vesnických slavnostech, bleších trzích či podobných akcích budou muset lidé při placení dál sáhnout do peněženky po hotovosti.

Na podpoře placení kartou se strany německé vlády, konzervativní unie CDU/CSU kancléře Friedricha Merze a Klingbeilova sociální demokracie, dohodly už loni v koaliční smlouvě. Píše se v ní, že strany chtějí, aby obchodníci "v principu postupně nabízeli platbu v hotovosti a minimálně jednu digitální platební možnost". Cílem není jen zvýšit pohodlí zákazníků. Digitální platby totiž pomáhají i při boji proti daňovým únikům, praní špinavých peněz a další finanční kriminalitě. Ministerstvo financí by si přálo, aby návrh prošel Spolkovým sněmem ještě letos, a mohl tak začít platit už příští rok.

Podle loňské studie centrální banky Bundesbank považují Němci za výhodu hotovosti především to, že je odolná vůči technickým problémům při výpadcích proudu, kybernetických útocích či přírodních katastrofách. Čtyři z pěti respondentů pak uvedli, že je pro ně důležitá i ochrana osobních údajů při placení, a proto nadále dávají přednost hotovosti. Přesto Němci loni poprvé platili bezhotovostně více než hotovostně. Mince či bankovky u pokladny z peněženky vytáhli při 45 procentech transakcí, v roce 2023 to bylo ještě 51 procent a před šesti lety 60 procent.

Podle studie Evropské centrální banky (ECB) z loňského roku, která se týkala vybraných zemí eurozóny, například v Nizozemsku lidé platí hotovostí jen ve 22 procentech případů, ve Finsku ve 27 procentech a v Estonsku ve 39 procentech. Také Češi dávají při nakupování přednost platební kartě. Podle zářijového průzkumu společnosti Mastercard vzrostla preference digitálních plateb na rekordních 61 procent a 80 procent Čechů by kartou platilo při každém nákupu, pokud by tato možnost byla všude k dispozici.

Podle Kaie Hudetze z institutu IFH v Kolíně nad Rýnem si Němci na placení kartou zvykli za pandemie covidu-19. "Řada spotřebitelů už dávno nevnímá možnost bezhotovostní platby jako nabídku navíc, ale spíše ji očekává jako standard," uvedl. Připustil, že starší lidé ale dál dávají přednost hotovosti. Podle Philippa Hübnera z kolínského institutu EHI střední a velké podniky už dávno bezhotovostní platby nabízejí a plánované opatření je tak pro ně irelevantní. Dotkne se ale velmi malých obchodů či stánků a kiosků. Jim přinese podle Hübnera dodatečné náklady, které jsou spojené s nákupem terminálů i transakčními poplatky.

Začít diskuzi

Články z jiných titulů