Česká republika loni získala z rozpočtu Evropské unie o 88,8 miliardy korun více, než do něj odvedla. Z celkové sumy tzv. čisté pozice tvoří 23,5 miliardy korun příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Tyto peníze Česko obdrželo koncem loňského září. Bez této sumy je rozdíl mezi příjmy z EU a odvody do EU 65,3 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Předloni tzv. čistá pozice Česka činila 85,4 miliardy korun.
Celkově od vstupu do EU v květnu 2004 ČR do konce roku 2021 zaplatila do rozpočtu EU 743,3 miliardy korun a získala z něj 1,71 bilionu korun. Od vstupu do EU tak celková čistá pozice Česka činí 961,5 miliardy korun. Při započtení příjmů z NGEU činí čistá pozice 984,3 miliardy korun.
"Členství v Evropské unii je pro naši vládu nezpochybnitelné nejen z finančního hlediska, kdy se už příští rok staneme v souhrnu bilionovým čistým příjemcem evropských peněz, ale také jako symbol našeho ukotvení v západním světě. V následujících pěti letech budeme čerpat stamiliony eur z Národního plánu obnovy, které musíme dokázat efektivně využít k modernizaci naší země. Musí jít o chytré projekty s přidanou hodnotou, které nebudou jen plodit další byrokratickou zátěž a naší zemi v rozvoji nijak nepomůžou," uvedl dnes ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Za pokračující kladnou čistou pozicí loni byly podle MF nadále především příjmy ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti za 94,7 miliardy korun. Dále šlo o příjmy ze Společné zemědělské politiky EU za 31,5 miliardy korun. Dlouhodobý postupný nárůst odvodů ČR pak odráží podle úřadu rostoucí objem rozpočtu EU i dlouhodobé posilování ekonomické vyspělosti ČR v rámci EU.
Podle posledních dostupných informací z roku 2019 bylo největším přispěvatelem do unijního rozpočtu Německo, které odvedlo o 14,3 miliardy eur (zhruba 372 miliard korun) více, než z něj dostalo. Největším příjemcem peněz bylo Polsko, které získalo z rozpočtu EU o 12 miliard eur víc (zhruba 312 miliard korun), než do něj odvedlo.
