Česká měna ukazuje svaly. Může ještě zpevňovat, soudí ekonomové
Koruna má za sebou vydařený závěr minulého i začátek letošního roku. Jedno euro se teď na finančním trhu obchoduje okolo 24,65 koruny. Ještě na podzim přitom stála společná evropská měna více než 25,50. Koruna je nyní nejpevnější nejen od začátku roku 2020, tedy od období před příchodem pandemie, ale dokonce od roku 2012. A podle oslovených ekonomů by posilování ještě nemuselo končit.
Koruně významně pomáhá měnová politika České národní banky, jejíž bankovní rada v reakci na silné inflační tlaky v posledních měsících překvapivě razantně zvýšila klíčovou úrokovou míru až na 3,75 procenta. Naposledy se tak stalo o celý jeden procentní bod těsně před Vánoci.
Tak vysoko byla dvoutýdenní repo sazba, od které se nepřímo odvíjejí úroky u úvěrů pro domácnosti a podnikatelskou sféru, naposledy v červnu 2008. Vyšší úrokové sazby zvyšují poptávku po koruně, jelikož jsou lákadlem pro zahraniční investory – ti tak mohou výhodněji zhodnotit své volné peníze.
Inflace: Zdražuje se nejvíce za posledních 13 let
„Tento proces podle nás bude pokračovat a české sazby ještě porostou,“ řekl deníku E15 ekonom finanční společnosti Cyrrus Vít Hradil. „Právě rozdíl mezi tuzemskými a zahraničními úroky již nyní dosahuje nebývalých rozměrů a jediné, co koruně dosud bránilo v citelnějším posílení, byly globální obavy z dalšího šíření nových variant koronaviru a jeho možné ekonomické dopady,“ dodal.
Hradil odhaduje, že koncem letošního roku by se kurz mohl pohybovat okolo 24,20 korun za euro.
K posilování koruny mohou podle ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera napomáhat rovněž sezónní vlivy. Na začátku roku totiž obvykle hráči na finančních trzích otevírají nové sázky na pohyby kurzů měn a dalších aktiv. „Podobný trend rychlejšího zpevňování koruny začátkem roku byl patrný v několika letech před příchodem pandemie,“ připomněl Seidler.
Určitou roli v posilování měny pak podle něho mohou sehrávat i sázky na to, že pozitivní vliv na korunu bude mít očekávané zahájení odprodávání výnosů z devizových rezerv, s čímž by ČNB měla začít během ledna.
Ekonomové se domnívají, že postoj centrální banky, která s velkou pravděpodobností se zvyšováním sazeb ještě neskončila, bude „vát koruně do plachet“ i v průběhu roku. „Vývoj ale nemusí být přímočarý, neboť předpokládaný růst úrokových sazeb amerického Fedu může mít rušivý vliv na ostatní měny a globální finanční trhy obecně včetně kurzů středoevropských měn,“ poznamenal Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.
Korunu by mohlo v dalších týdnech a měsících podpořit případné odeznívání potíží v globálních dodavatelských a výrobních řetězcích, jelikož takový vývoj by se pozitivně odrazil na českém exportu, a tedy i na celkovém vývoji tuzemské ekonomiky. „Odhadujeme, že koruna se v závěru roku přiblíží ke 24 korunám za euro,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Na druhé straně potíže v dodavatelských řetězcích a případné nové vlny pandemie mohou působit proti koruně.
Atakování hranice 24 korun za euro nevyloučil ani Jáč. Očekává, že koruna v průběhu roku posílí pod 24,50 za euro. Vývoj z posledních dnů a týdnů ale může být podle jeho názoru předzvěstí rychlejšího posílení české měny. „Koncem letošního roku mohla být atakována úroveň 24,00 za euro,“ řekl.
Opatrnější je hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek. Další zvyšování sazeb ze strany ČNB je podle jeho názoru v kurzu koruny již do značné míry zohledněno. „Trh v podstatě počítá s tím, že úroková sazba ČNB bude letos kulminovat v blízkosti pěti procent. Prostor pro další zvýšení úrokového diferenciálu tak vnímáme jako omezený,“ řekl.
Stejně jako Jáč se Vejmělek domnívá, že proti koruně může hrát silný dolar. „Podle našeho výhledu může dále posilovat s tím, jak letos americká centrální banka začne se zvyšováním úrokových sazeb,“ poznamenal s tím, že scénář posílení až k 24 korunám za euro vidí jako hodně optimistický.
