Česko rekordně skupuje zlato. V roce 2025 je mezi TOP 9 největšími nákupčími
Zlato se znovu stává strategickou jistotou centrálních bank. Některé státy letos výrazně rozšířily své rezervy a s překvapením mezi nimi nechybí ani Česko. Podívejte se na přehled devíti zemí, které v roce 2025 nakupují nejvíc zlata podle žebříčku World Gold Council.
9. Egypt
Egypt v prvním čtvrtletí letošního roku rozšířil své zlaté rezervy o 1,4 tuny, čímž potvrdil svůj zájem o postupné posilování strategických aktiv. Ačkoli nejde o nákup srovnatelný s největšími hráči, pro Egypt se jedná o součást delšího trendu, který začal zejména po roce 2022, kdy se země začala více orientovat na diverzifikaci měnových rezerv. Tento krok navazuje na předchozí akvizice a odráží rostoucí snahu o stabilizaci vnější bilance a ochranu před výkyvy měnového kurzu egyptské libry.
Zlaté rezervy Egypta po tomto nákupu dosahují přibližně 128 tun, což jej řadí mezi středně velké držitele v regionu Blízkého východu a severní Afriky. Pro egyptskou ekonomiku, která čelí chronickému tlaku na měnový kurz a vnějšímu zadlužení, představuje žlutý kov významný nástroj důvěryhodnosti vůči investorům i vnitřnímu trhu. I relativně malé nákupy tak mohou mít pozitivní dopad na stabilitu tamní měny.
8. Katar
Celkem o 2,8 tuny navýšil od začátku roku své zlaté zásoby Katar. Tento nákup navazuje na předchozí roky, kdy emirát v jihozápadní části Perského zálivu v menších objemech pravidelně investoval do zlata jako součást strategie diverzifikace rezerv mimo americký dolar. Nákupem Katar potvrdil dlouhodobý přístup k ekonomické stabilitě, zejména v kontextu kolísavých cen energií, na nichž je jeho ekonomika závislá.
Po tomto přírůstku dosahují katarské zlaté rezervy celkového objemu přibližně 114 tun. Zlato slouží jako pojistka proti inflaci i jako doplněk k dominantním měnovým aktivům v bilanci centrální banky. Pro zemi s výrazným příjmem z exportu LNG představuje cenný kov způsob, jak udržet důvěru mezinárodních investorů a současně zvýšit odolnost vůči potenciálním globálním otřesům.
7. Indie
První asijskou zemí v tomto žebříčku je Indie. Ta v prvním čtvrtletí letošního roku navýšila své zlaté rezervy o 3,4 tuny. Indická centrální banka pokračuje v investicích do zlata, s nimiž začala v roce 2020, kdy reagovala na globální ekonomickou nejistotu. I když se letošní čtvrtletní přírůstek drží spíše ve skromnějším rozsahu, navazuje na výraznější nákupy z předchozích let a potvrzuje konzistentní strategii růstu rezerv.
Celkové zlaté zásoby Indie činí přibližně 880 tun, což ji řadí mezi největší držitele zlata na světě. Pro indickou ekonomiku, která je velmi citlivá na vnější cenové a měnové šoky, představuje zlato klíčový stabilizační prvek. Slouží nejen jako zajištění pro případné výkyvy indické rupie, ale také jako faktor zvyšující důvěryhodnost země na mezinárodních finančních trzích. Vzhledem k vysoké domácí poptávce po zlatě a kulturnímu významu tohoto kovu má držení státních rezerv i symbolický rozměr, který podporuje důvěru veřejnosti ve stabilitu měnové politiky.
6. Turecko
Turecko přikoupilo do svých zlatých rezerv od začátku roku 4,1 tuny. Tamní centrální banka patří v posledních letech k nejvýraznějším hráčům na trhu se zlatem. Její zájem o tento drahý kov se zvýšil také po roce 2020, kdy začala pravidelně nakupovat i prodávat větší objemy v reakci na vnitřní měnové tlaky. Aktuální přírůstek je relativně malý v porovnání s předchozími roky, kdy se nákupy počítaly na desítky tun, ale stále ukazuje, že zlato zůstává významnou součástí turecké měnové politiky.
Celkový objem zlatých rezerv Turecka po tomto navýšení činí zhruba 623,9 tuny, což zemi rovněž řadí mezi největší držitele zlata na světě. Zlato hraje klíčovou roli při stabilizaci turecké liry, která čelila v uplynulých letech výraznému oslabování. V situaci omezeného přístupu ke konvenčním měnovým rezervám a častých intervencí na devizovém trhu slouží zlato jako strategický nástroj důvěry a nezávislosti.
5. Česko
Jedním ze dvou evropských jestřábů v tomto žebříčku je Česko. Centrální banka od začátku roku rozšířila zlaté rezervy o pět tun, čímž pokračuje v dlouhodobém plánu posilování své pozice v oblasti strategických aktiv. Tento krok navazuje na výrazný růst rezerv zahájený v roce 2022 pod vedením guvernéra Aleše Michla, který se netajil cílem navýšit zlaté zásoby na desetinásobek tehdejší úrovně.
Celkový objem českých zlatých rezerv po tomto navýšení činí 56 tun, což je historicky nejvyšší hodnota od rozdělení federace. Zlato v českých rezervách získává čím dál větší váhu nejen jako pojistka proti inflaci, ale i jako nástroj diverzifikace mimo euro a dolar. Tento přístup zvyšuje důvěru v dlouhodobou stabilitu měnové politiky a posiluje reputaci České národní banky jako aktivního správce rezerv. V regionálním kontextu se Česko svými nákupy přibližuje státům jako Maďarsko nebo Srbsko, které rovněž vsadily na zlato jako strategický prvek hospodářské bezpečnosti.
4. Kazachstán
Kazachstán navýšil v letošním prvním čtvrtletí zlaté rezervy o 6,5 tuny. Země se do zlatého trendu zapojila už před více než deseti lety, přičemž v posledních pěti letech pravidelně nakupuje menší objemy. Tyto nákupy jsou většinou realizovány prostřednictvím domácí produkce, protože Kazachstán patří mezi největší těžaře zlata ve Střední Asii. Aktuální čtvrtletní přírůstek je potvrzením dlouhodobé strategie orientované na finanční soběstačnost a rezervní bezpečnost.
Po tomto navýšení činí celkové zlaté rezervy Kazachstánu přibližně 290,5 tuny. V kontextu domácí měnové politiky hraje zlato klíčovou roli při stabilizaci měny a jako zajištění proti externím šokům včetně fluktuací cen ropy a kovů. Vzhledem ke geografickému a geopolitickému postavení Kazachstánu mezi Ruskem, Čínou a EU je udržování silných rezerv včetně zlata vnímáno jako nástroj nezávislosti a důvěryhodnosti hospodářské politiky státu.
3. Čína
Na třetím místě v tomto žebříčku skončila Čína, která od začátku roku navýšila zlaté rezervy o necelých 13 tun. Tento nákup je součástí širší strategie, kdy se Čína snaží snižovat závislost na americkém dolaru a diverzifikuje své devizové rezervy směrem k reálným aktivům.
Celkový objem zlatých rezerv po tomto přírůstku dosahuje přibližně 2300 tun, což z Číny dělá jednoho z největších držitelů zlata na světě. Pro čínskou ekonomiku má zlato několik funkcí. Nejen jako pojistka proti oslabení dolaru, ale také jako prvek podpory mezinárodní důvěry v tamní měnu. V kontextu rostoucího napětí mezi Východem a Západem představuje zlato klíčovou součást měnové autonomie a zároveň posiluje čínské postavení v rámci globálního finančního systému.
2. Ázerbájdžán
O necelých 19 tun navýšil množství svého zlata Ázerbájdžán. Na rozdíl od většiny států nákupy zlata nezajišťuje centrální banka, ale Státní ropný fond Ázerbájdžánu (SOFAZ), což je investiční fond spravující příjmy z těžby ropy a zemního plynu. Tento model odráží specifickou strukturu a cíle státní správy rezerv, kde je cílem primárně dlouhodobá ochrana hodnoty majetku země a stabilizace rozpočtu, nikoli přímá měnová politika.
Zlato držené prostřednictvím fondu nespadá mezi klasické devizové rezervy, ale plní podobnou roli z hlediska mezinárodní důvěry a zajištění proti vnějším otřesům. Přesný objem celkových zlatých zásob Ázerbájdžánu se neuvádí ve stejném formátu jako u centrálních bank, ale vzhledem k pravidelným nákupům v posledních letech lze odhadovat, že rezervy přesahují několik desítek tun. Pro zemi silně závislou na exportu surovin slouží zlato jako dlouhodobá pojistka proti cenové volatilitě ropy a geopolitickým rizikům v oblasti Kaspického moře.
1. Polsko
Největším kupcem zlata se v prvním čtvrtletí letošního roku stalo Polsko, které výrazně navýšilo své zlaté rezervy o necelých 49 tun. Tento krok navazuje na mimořádně ambiciózní strategii polské centrální banky, která už od roku 2021 systematicky rozšiřuje zlaté zásoby. Guvernér Adam Glapiński opakovaně zdůraznil, že cílem je posílit suverenitu a finanční stabilitu Polska, přičemž zlato má sloužit jako záruka v časech krize. Aktuální nákup je součástí plánovaného dosažení hranice podílu 20 procent zlata na celkových devizových rezervách.
Po tomto navýšení činí celkové zlaté rezervy Polska přibližně 496 tun. Zlato pro Polsko představuje bezpečnou rezervu v době geopolitického napětí, vysoké inflace a zvýšené nejistoty na trzích. Jeho význam roste i v kontextu měnové politiky jako nástroje důvěry a potenciální opory pro zlotý v případě vnějších šoků. Silná pozice ve zlatě zároveň posiluje vyjednávací postavení Polska na mezinárodní scéně.
