Tuzemsko stihl úrokový paradox. Zatímco centrální banka už třikrát snížila svou základní sazbu a řada bank následně ubrala na úročení spořicích kont, peníze Čechů jsou přesto úročeny nejlépe v historii. Alespoň v průměru. Jak vyplývá z dat České národní banky, na počátku března domácí finanční ústavy dokázaly klientské peníze mimo běžné účty zhodnotit o 3,13 procenta. To je nejvyšší hodnota přinejmenším od počátku roku 2002, od kdy ČNB tato data publikuje. Řešením zmíněného paradoxu jsou malé banky, u nichž setrvale vysoký úrok na kontech mnohdy podmiňuje zachování úvěrového byznysu. Podle expertů i statistik regulátora zde totiž lidé na poslední chvíli dohánějí éru stále ještě relativně vysokých sazeb a stěhují své peníze za lepšími nabídkami.
„Pokud se sice snižují ty nejvyšší úrokové sazby u nejlépe úročených produktů, ale více a více korun se přesouvá od nízkoúročených, či vůbec neúročených účtů k těm výhodnějším, tak zhodnocení průměrné uložené koruny může stále růst,“ zdůrazňuje ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň s tím, že část úspor začala za lepšími úroky migrovat takzvaně na poslední chvíli, a průměrné zhodnocení českých úspor tak dokonce ještě nějakou dobu paradoxně dále poroste.
„Tato zpoždění jsou celkem běžná, lidé nepřesouvají automaticky peníze na lépe vynášející produkty hned v den jejich prvního otevření. Tím pádem ještě dobíhají zpožděně transfery do lépe úrokovaných účtů, i když těm nejlépe úročeným už sazby začaly klesat,“ dodává Bartoň.
Úrokové klima v Česku se navíc v posledních týdnech dramaticky polarizovalo. Některé z velkých bank totiž osekaly své úrokové stropy, anebo jejich získání podstatně omezily splněním dodatečných podmínek, typicky investováním významné části vkladu či využitím některé ze služeb bank.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
