České ministerstvo financí sdělilo, že možnost stát se zakládajícím členem banky vyhodnocuje, ale podle úřadu konečné rozhodnutí ještě nepadlo.
„Polsko poslalo sekretariátu AIIB dopis, v němž dalo najevo zájem připojit se ke skupině zakládajících členů,“ řekl agentuře PAP náměstek polského ministra financí Artur Radziwill. Tím by patřilo mezi země, které připraví návrh stanov instituce a dalších zakládajících dokumentů. Radziwill dodal, že o vstupu do banky definitivně rozhodne vláda po komplexním zhodnocení sjednaných článků stanov a podrobností o podmínkách členství.
Účast v AIIB podle náměstka Polsku umožní maximalizovat výhody ze založení nové instituce pro polskou ekonomiku. Radziwill poukázal na perspektivu zlepšení podmínek podnikání pro polské firmy v Asii, včetně přednostního přístupu k investičním projektům a jejich financování. Polsko podle něj rovněž získá lepší pozici pro získávání nových asijských investorů.
| Většinu kapitálu poskytne Čína |
|---|
| S projektem AIIB přišla v roce 2013 Čína jako s nástrojem pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Největším akcionářem v ní má být rovněž Čína, která také slíbila, že poskytne většinu počátečního kapitálu v celkové sumě 50 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč). |
Zakládajícími členy AIIB bude kromě řady asijských zemí například Británie, Německo, Francie, Itálie, Rakousko, Švýcarsko, Austrálie, Jižní Korea, Brazílie nebo Rusko. Výjimkou bude zřejmě Japonsko a vstup do AIIB odmítly Spojené státy, které navíc své spojence od vstupu do této instituce vesměs neúspěšně odrazovaly. Instituce má být oficiálně založena během tohoto roku
Ochotu spolupracovat s AIIB vyjádřila i šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Spojené státy naopak v nové bance vidí konkurenta Světové banky a Japonskem vedené Asijské rozvojové banky (ADB). V očích Washingtonu je nová instituce pákou Pekingu pro rozšiřování jeho hospodářského vlivu ve světě.
