ECB zvýšila základní úrok letos už podruhé. Nezastavila ji přitom ani prohlubující se dluhová krize, s kterou se eurozóna potýká už delší dobu. K prvnímu zvýšení sazeb ECB sáhla v dubnu, předtím je držela zhruba dva roky na historickém minimu jednoho procenta. Od základních úrokových sazeb se odvíjejí náklady úvěrů v celé eurozóně.
„Dál budeme velmi pozorně sledovat veškerá rizika růstu inflace a ohrožení cenové stability,“ řekl Trichet na tiskové konferenci po zprávě o zvýšení základních úroků. Ekonomové už před Trichetovým vystoupením upozorňovali, že pokud šéf ECB použije zmíněná slova, bude to signalizovat připravenost ECB zvýšit letos úroky ještě víc.
Vývoj hlavní úrokové sazby ECB |
Míra inflace v eurozóně v červnu dosahovala 2,7 procenta, a držela se tak vysoko nad cílovou úrovní. ECB má dlouhodobý cíl držet míru inflace těsně pod hranicí dvou procenty. Trichet řekl, že měnová politika zůstává v eurozóně i nadále podpůrná, a to i po novém zvýšení základního úroku na 1,5 procenta. Podle ekonomů lze další zvýšení sazeb čekat někdy ve čtvrtém čtvrtletí.
Spolu se základní sazbou ECB zvýšila o čtvrt bodu i depozitní a zápůjční sazbu. Depozitní sazba, která určuje spodní hranici úroků na mezibankovním trhu, se tak dostala na 0,75 procenta. Horní zápůjční sazba je teď na 2,25 procenta.
Trichet se rovněž postavil za Portugalsko, jemuž agentura Moody's tento týden razantně snížila hlavní rating. Trichet řekl, že ECB hodlá dluhopisy portugalské vlády nadále přijímat jako zástavu, a to bez ohledu na to, jak budou závazky Portugalska hodnotit ratingové agentury. Moody's uvedla, že Portugalsko bude možná potřebovat druhý záchranný úvěr, podobně jako třeba nyní Řecko.