Západní finanční instituce odrazují od byznysu s Moskvou hospodářské sankce. Ty sice bankám přímo nezakazují podílet se na upsání a prodeji ruských vládních dluhopisů, USA a EU se ale obávají, že Rusko získané finance nasměruje do firem, na které se sankce vztahují.
„Ve skutečnosti se nejedná o sankce, ale o doporučení americké strany, přičemž Intesa se jimi řídit nehodlá. Náš plán podílet se na emisi ruských eurobondů zůstává beze změny,“ uvedl pro agenturu TASS Antonio Fallico, šéf ruské větve Intesy. Jinak se zachovaly finanční domy jako BNP Paribas, UBS, Credit Suisse, HSBC či Deutsche Bank. O zakázku se přestaly ucházet poté, kdy úřady vyslaly bankám diskrétní varování, že tento druh spolupráce s Rusy není žádoucí.
Nejde však o jediný byznys s Moskvou, který Santosa připravuje. Plánuje se také podílet na odprodeji části ruských státních firem do soukromých rukou. „Nemůžu ale prozradit,o jaké podniky jde. Tyto informace podléhají obchodnímu tajemství,” dodal Fallico.
Účast zahraničního kapitálu vítána
Minulý měsíc Kreml podle zdrojů agentury Reuters vyzval k předložení návrhů ke koupi státních podílů v ropné společnosti Bašňěfť, těžaři diamantů Alrosa a bance VTB.
Podle těchto zdrojů chce vláda prodat celý svůj těsně nadpoloviční podíl v Bašněfti. U Alrosy a VTB má jít o podíly po 10,9 procenta. Při současných tržních cenách akcií by tyto podíly mohly Moskvě vynést 433 miliard rublů (148 miliard korun)
Již dříve dala Moskva najevo, že účast zahraničních investorů na privatizaci je vítaná, analytici a bankéři ale již tehdy vyjádřili pochyby, že by v ní chtěl kapitál z ciziny hrát výraznou roli.
