Audit nákupu Net4Gas zpochybnil postup státu. Nevyjednával o ceně, převzal dluhy a přidal pět miliard

Audit nákupu Net4Gas je přinejmenším výbušný. Forenzní zpráva KPMG tvrdí, že stát ani ČEPS vůbec nevyjednávali o ceně, převzali obří dluhy a nevyjednávali s péčí řádného hospodáře. Navíc posudky, o které se opíral stát, vznikly bez výběrových řízení.

Forenzní prověrka nákupu plynárenské společnosti Net4Gas a plynových zásobníků, které na podzim roku 2023 na základě rozhodnutí tehdejší vlády Petra Fialy na přímý příkaz ministra průmyslu Jozefa Síkely udělala státní firma ČEPS, upozorňuje na velmi pochybné rozhodování aktérů.

Společnost KPMG, která na základě zadání nového vedení ČEPS v čele s Janem Kalinou prověrku udělala, formuluje vážné pochybnosti, že se při nákupu nepostupovalo s péčí řádného hospodáře. Vyplývá to ze závěrů prověrky, které má redakce k dispozici.

Na jejím základě podalo 1. září nové vedení ČEPS trestní oznámení. Neuvedlo přesně na koho. Z podstaty je ale zřejmé, že míří na jednání jeho předchůdců v představenstvu firmy v čele s Martinem Durčákem a také na tehdejšího ministra průmyslu a dnešního eurokomisaře Jozefa Síkelu, který dal k transakci přímý příkaz.

Proč se nevyjednávalo, když tlačil prodávající

Nejzávažnějším zjištěním KPMG je, že Síkela, který do vlády návrh přinesl, ani Durčákovo vedení ČEPS vůbec nevyjednávali o ceně. Vzali to, co po nich chtěli prodávající, německá pojišťovací společnost Allianz a kanadský fond Borealis Infrastructure. Právě od prodávajících ale vycházela snaha zbavit se plynovodu, který po přerušení dodávek z Ruska přišel o většinu zakázek.  

Nejvážnější bod má titulek: Cena sjednána bez prokazatelného vyjednávání. „Kupní cena byla stanovena při horní hranici hodnoty, přestože finanční tíseň i časový tlak byly na straně prodávajícího; výhodnější vyjednávací pozice kupujícího nebyla využita,“ píše se v závěru prověrky.

Proč se nežádal žádný odpis dluhů?

To potvrzuje skutečnosti, které byly od začátku o nákupu známy. Stát nežádal po zahraničních investorech, kteří měli enormní zájem ze země odejít a předem si vyplatili zálohy na dividendy a nabrali na firmu obrovské dluhy, žádný odpis těchto dluhů.

Investoři předtím vyjednávali o prodeji s finančníkem Danielem Křetínským, který měl zájem, ale právě žádal odpis části dluhů. (Daniel Křetínský je spoluvlastníkem Czech News Center, vydavatele E15, a CMI, které vydává Info.cz). V té chvíli se ale do jednání vložil Jozef Síkela. Vlastníkům Net4Gas nabídl nejen převzetí všech 33 miliard korun dluhů bez jakéhokoli odpisu, ale k tomu ještě pět miliard korun přímé platby. To vše za firmu s velmi nejasnými vyhlídkami.

Stát tedy nešel jen lehce nad konkurenční nabídku soukromého investora, bral všechno a ještě přidal 5 miliard navrch. 27. září 2023 vláda nákup schválila v tajném režimu. Nebylo tedy zřejmé, kdo jak hlasoval. Představenstvo ČEPS v čele s Martinem Durčákem pak nákup z vlastních peněz ČEPS provedlo na základě „závazného pokynu“ tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely. Právě tady se bude hledat hrana zodpovědnosti. Prověrka upozorňuje, že vláda ani ČEPS důkladně neprověřily, co skutečně kupují.  

„Neposouzený insolvenční scénář. U N4G nebyla zvážena varianta úpadku targetu ani možnost výhodnějšího nabytí aktiv v insolvenci, ačkoli riziko úpadku bylo současně identifikováno. Nedokončená due diligence. Prověrka N4G nebyla dokončena v plném rozsahu; rozhodnutí bylo přijato na základě neúplného obrazu o rizikovém profilu nabývaného podniku,“ píše se ve forenzní prověrce KPMG.

Konflikt zájmů a neprověřená cena u posudků

Dochází k závěru, že se stát reprezentovaný Jozefem Síkelou nechal vmanipulovat do časové tísně. „Časová naléhavost vnesená prodávajícími, deklarovaná tíseň vycházela výlučně z požadavků prodávajících a sloužila k omezení standardních procedur, aniž by odpovídala vlastní potřebě kupujícího,“ stojí ve zprávě.

Poté, co nové vedení ČEPS podalo trestní oznámení, se Jozef Síkela hájil tím, že výhodnost nákupu za podmínek, které vláda odsouhlasila, potvrdily tři nezávislé posudky. Ty zpracovaly firmy Citigroup, EY a Grant Thornton pro ČEPS. Jenže forenzní prověrka teď mimo jiné dochází k závěru, že posudky byly zadány bez jakéhokoliv výběrového řízení.

„Poradci byli vybráni bez soutěže a bez doloženého ověření přiměřenosti odměn (vč. success fee Citi 1,5 mil. EUR ukotveného až po schválení vládou); konzultační role R. Luckého může kolidovat s jeho funkcí v dozorčí radě,“ stojí v závěrech KPMG. Radek Lucký byl až do letošního dubna šéfem dozorčí rady ČEPS. Jaká přesně byla jeho role v konkrétní poradenské firmě zpracovávající posudky, není ze závěrů forenzní prověrky zřejmé.

Informační mlha

Kromě rezignace na jakékoli vyjednávání o ceně upozorňuje prověrka na velmi nejasné informace, jak skutečně transakce probíhala a kdo je za konkrétní rozhodnutí zodpovědný. „Průběh jednání a požadavky kupujícího nelze v zásadních bodech rekonstruovat, což zvyšuje riziko, že naplnění standardu péče řádného hospodáře nebude možné prokázat.“

Právě tady bude nyní policie hledat odpověď, jestli Síkela i vedení ČEPS jednali s péčí řádného hospodáře. A hlavně zjišťovat, za kým jde případná trestní odpovědnost. Špičkoví trestní advokáti Tomáš Sokol a Lukáš Trojan upozorňují, že „závazný pokyn“ stoprocentního akcionáře nezbavuje tehdejší vedení ČEPS v čele s Martinem Durčákem odpovědnosti.

Prověrka KPMG dochází k závěru, že Jozef Síkela, který přinesl návrh do vlády a „závazným pokynem“ nařídil vedení ČEPS jeho provedení, nejednal s péčí řádného hospodáře. „Ve svém souhrnu prověřené transakce nevykazují postup odpovídající povinnosti orgánu kupující společnosti postupovat s péčí řádného hospodáře. Na základě dostupné dokumentace nelze doložit, že rozhodnutí byla přijímána informovaně, na podkladě posouzení nezbytnosti a alternativ a v obhajitelném zájmu společnosti; identifikovaná rizika nebyla přiměřeně promítnuta do ceny ani smluvní ochrany a chybí prokazatelné cenové vyjednávání. Tato zjištění zakládají zvýšené riziko odpovědnosti dotčených osob a měla by být předmětem dalšího právního a ekonomického posouzení,“ píše se v závěru forenzní zprávy.

Síkelův bonus z Erste

Právě nevyjednávání o odpisu dluhů, z nichž 18,5 miliardy korun tvořily dluhopisy Net4Gas, vyvolává pochybnosti o osobním angažmá Jozefa Síkely. Administrátorem a také jedním z hlavních aranžérů emise dluhopisů Net4Gas z roku 2021 byla Česká spořitelna ze skupiny Erste.

Pro tu do roku 2020 pracoval v představenstvu právě Jozef Síkela. A ve svém majetkovém přiznání za pobytu ve vládě uváděl nárok na dosud nevyplacené bonusy z Erste za 18,4 milionu korun (737 456 eur).

Český rozhlas navíc letos v červenci upozornil, že vláda v usnesení o nákupu Net4Gas jasně neuvedla, že bude ČEPS nákup firmy kompenzovat z rozpočtu. Což v případě plynových zásobníků, které státní firma na její pokyn též kupovala, udělala.

Policii a Vrchní státní zastupitelství v Praze, které by mělo případ dozorovat, tak nyní čeká velmi složité rozplétání transakce s celou řadou nejasných motivací klíčových hráčů.