Jestřábí signál z ČNB. Úroky zůstávají beze změny, trh ale čeká jejich další růst
- Bankovní rada ČNB jednomyselně ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta, přičemž v ekonomice nadále vidí proinflační rizika.
Guvernér Aleš Michl varoval před dopady navrhovaného státního schodku 389 miliard korun, růstem mezd i cenami paliv a nevyloučil listopadové zvýšení sazeb.
Analytici vyhodnocují rétoriku centrální banky jako jestřábí a trh do budoucna očekává postupný nárůst úrokových sazeb.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) byla jednomyslná v dnešním rozhodnutí ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Shodla se na tom, že v české ekonomice nyní převažují rizika ve směru vyšší inflace. Relativně přísná měnová politika je nadále zapotřebí, aby se inflace dlouhodobě pohybovala v blízkosti dvouprocentního cíle centrální banky, řekl novinářům po jednání bankovní rady guvernér ČNB Aleš Michl. Na příštím jednání v listopadu se podle něj bude rada rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb.
ČNB naposledy upravila základní úrokovou sazbu v červnu, kdy ji zvýšila o čtvrt procentního bodu. „Bankovní rada vyhodnotila, že zvýšení sazeb na červnovém zasedání vedlo prozatím k dostatečnému zpřísnění měnových podmínek,“ řekl Michl. Připomněl, že v Česku platí vyšší sazby než v eurozóně, a to i přes zpřísnění měnových podmínek Evropskou centrální bankou v minulém týdnu.
Na dalším jednání v listopadu se bankovní rada rozhodne, zda sazby nadále ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší. Klíčové pro rozhodnutí bude vyhodnocení nových dat o vývoji ekonomiky a jejich dopadu na dlouhodobý vývoj inflace, uvedl Michl. „Nebudeme se rozpakovat zvýšit sazby, pokud to situace bude vyžadovat,“ řekl.
Růst mezd
Ve směru vyšší inflace podle ČNB působí pokračující rychlý růst mezd, který souvisí s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Rizikem je také možné zrychlení tvorby peněz v ekonomice kvůli většímu dluhovému financování domácností i vládních institucí. Ministerstvo financí na příští rok navrhlo prohloubení schodku státního rozpočtu na 389 miliard korun z letošních 310 miliard korun. „Zvýšení deficitu veřejných financí je proinflační tlak, přispívá k růstu inflace v Česku. Dlouhodobě konzistentní s plněním našeho inflačního cíle by byla politika snižování deficitu veřejných financí,“ řekl Michl.
Guvernér upozornil i na rizika spojená s vývojem konfliktu na Blízkém východě, jeho ekonomické dopady bude bankovní rada nadále pečlivě sledovat. Vývoj cen pohonných hmot, které kvůli válce výrazně zdražily, vzala bankovní rada při dnešním rozhodování v potaz. Michl ale zároveň upozornil, že pohonné hmoty nejsou součástí jádrové inflace vzhledem k výraznému kolísání jejich cen. ČNB se přitom zaměřuje zejména na snížení jádrové inflace, kterou může měnovou politikou nejlépe ovlivnit.
„Komunikace guvernéra Michla i přiložená prezentace po zasedání bankovní rady se proti srpnu téměř nezměnila. Při detailnějším pohledu však byl podle mě Michlův tón přeci jen trochu restriktivnější. Konkrétně Michlovu větu, že se bankovní rada bude na příštím zasedání rozhodovat mezi stabilitou a zvýšením sazeb, lze interpretovat tak, že se pravděpodobnost zvýšení sazeb oproti srpnu zvýšila,“ řekl analytik společnosti Citfin Miroslav Novák.
Tisková konference ČNB se podle očekávání nesla ve spíše „jestřábí“ rétorice, kdy guvernér Michl zopakoval především hrozící proinflační rizika, řekl portfolio manažer Amundi CR Vratislav Zámiš. Finanční trh podle něj nadále očekává zhruba dvě zvýšení po čtvrt bodu do konce letošního roku a minimálně další dvě zvýšení v roce 2027.
