Ze sedmi malých cajas tak například vznikl čtvrtý největší bankovní ústav (a druhý největší poskytovatel hypoték) BFA-Bankia se skoro 12procetním podílem na správě vkladů, který má ale nadále v účetnictví toxické hypotéky. V létě dokonce jako již údajně zdravá a silná banka vydala akcie. Po prvotním úspěšném lákání vkladů bylo brzo jasné, že banku bude muset znovu podpořit stát, který ji minulý měsíc sanoval sumou 23,5 miliardy eur.
„Před rokem tvrdili, že je Bankia zdravou institucí, a říkali pracujícím, aby do ní investovali. Nyní už lidé tratí 40 procent svých vkladů,“ řekl britskému Telegraphu španělský profesor ekonomie Pedro Videla. Ceny akcií Bankie zažily v minulém měsíci dramatický propad. Kontrakty CDS, tedy pojistky proti krachu, jsou u této banky naopak nejdražší ze všech španělských finančních domů.
Podle Mezinárodního měnového fondu státem řízená konsolidace problém cajas nevyřešila. A to i přes sanace a garance, které MMF spočítal na 336 miliard eur, tedy 31 procent HDP. Až 100 miliard eur evropské pomoci tak bude muset nyní pokrýt ztráty především po cajas Unnim (nyní součást BBVA), Banka Cívica (nyní pod Caixabank), CAM (nyní Banco Sabadell), Catalunya Caixa či Nova Caixa Galicia. Nejdražší sanací bude nejspíš Bankia.
I další menší banky budou potřebovat podporu, jejich podíl na trhu ale není tak podstatný. Stranou by mohla zůstat španělská jednička Banco Santander, která krizí prošla relativně dobře a fúze s potápějícími se cajas se neúčastnila.
