Míra inflace v eurozóně v březnu vystoupila na 7,5 procenta. To je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to dnes uvedl statistický úřad Eurostat. Zvyšovaly se zejména ceny energií. V únoru inflace činila 5,9 procenta.
Předběžný údaj výrazně překonal odhady analytiků, kteří v průměru očekávali hodnotu 6,6 procenta. Válka na Ukrajině a sankce proti Rusku vyhnaly ceny pohonných hmot a zemního plynu na rekordní úroveň. Míra inflace tak zůstává vysoko nad cílem Evropské centrální banky (ECB), která jej stanovila na dvě procenta.
Ceny energií se v březnu meziročně zvýšily o 44,7 procenta, ceny potravin, alkoholu a tabáku pak vzrostly o pět procent. Ceny neenergetického průmyslového zboží stouply o 3,4 procenta a ceny služeb o 2,7 procenta.
Takzvaná jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, zrychlila na 3,2 procenta z únorových 2,9 procenta. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku ceny vzrostly o tři procenta. Rychlý odhad Eurostatu nezahrnuje žádné bližší podrobnosti.
Vývoj inflace staví Evropskou centrální banku (ECB) před obtížné dilema ohledně měnové politiky, napsala agentura Reuters. Její zpřísnění by mohlo poškodit ekonomiku bloku, která se potýká s dopady ruské invaze na Ukrajinu a přetrvávajícími následky pandemie covidu-19. ECB odhaduje, že v prvním čtvrtletí byl ekonomický růst sotva kladný, zatímco ve druhém čtvrtletí bude téměř nulový.
Vysoké náklady na energii snižují kupní silu domácností a marže podniků, mají i negativní dopady na investice. Pravděpodobně zvýší i ceny dalšího zboží a služeb, zejména potravin, protože zemní plyn je největším nákladem při výrobě hnojiv, upozorňují analytici.
To může indikovat, že se blok blíží stavu stagflace, během níž se rychlá inflace pojí se stagnací růstu.
Pravděpodobným kompromisem bude, že ECB letos svou měnovou politiku zpřísní, ale po co nejmenších krocích, napsala Reuters.
