Pouze třetina Čechů ale dokáže sebrat kuráž a říci si sama o zvýšení platu. Jenže více než polovinu čeká zklamání, protože jim zaměstnavatel nepřidá buď nic, nebo méně, než by si přáli. I to zjistil výzkum agentury STEM/MARK.
Analytik společnosti Home Credit Michal Kozub má však pro většinu zaměstnaných dobrou zprávu. „Krize je u konce a firmy nejen že začínají nabírat nové pracovní síly, ale nebojí se lépe odměňovat současné zaměstnance. Dá se tedy čekat růst reálných mezd, zatímco spotřebitelské ceny by se zvedat neměly,“ předpovídá.
Podle analytika mají šanci na zvednutí platu především pracovníci v průmyslu, kdežto sektor obchodu si pravděpodobně příliš nepolepší. Případný růst mezd tak potěší pracovníky, kteří se dlouhodobě cítí podhodnocení, tedy více než polovinu respondentů.
Nejvíce jich je v kategorii výzkumníků a zaměstnanců ve školství, kde své platy považuje za neférové 57 procent lidí. Mezi pracovníky ve službách je to lehce nadpoloviční množství.
Čím nižší mají plat, tím víc by si přidali
„Je samozřejmé, že se s menším platem dostavuje pocit nedocenění a frustrace. Nicméně jsou i pracovní pozice, kde musí zaměstnanec počítat s tím, že mzda v jeho oboru má strop skutečně nízko,“ poukazuje Kozub především na nekvalifikovaná místa.
Pokud by měli Češi určit, o kolik by si plat zvedli, aby měli spravedlivou mzdu, většina z nich by se přihlásila o tři až pět tisíc korun. Překvapivé je, že právě lidé s platy do 10 tisíc korun si nárokují razantní zvýšení - 17 procent z nich by neváhalo přidat si pět až deset tisíc korun, aby byla jejich výplata konečně férová.
Pokud už někdo pobírá čistý plat okolo 30 tisíc korun, jsou jeho požadavky skromnější. Na to, aby jejich plat odpovídal zastávané pozici, by více než dvěma třetinám stačilo zvýšení do pěti tisíc korun.
S výší platu jde také ruku v ruce povědomí o tom, jaká je adekvátní odměna v oboru. Celkem 13 procent lidí s výdělkem v rozmezí 10 až 12 tisíc korun čistého vůbec netuší, zda jde v jejich profesi o spravedlivou mzdu. Tento podíl se s výší platu snižuje.
Respondenti, jejichž plat přesahuje 50 tisíc korun čistého, už disponují absolutním povědomím o férovosti podobné mzdy. Znamená to, že tito lidé mají velmi dobrý přehled, jak by jejich práce měla být ohodnocená.
Zaměstnavatelé přilepší i těm, kteří si neřeknou
Třetina Čechů v posledních letech nezůstala jen u naříkání a rozhodla se požádat o zvýšení platu. Vysněného přilepšení se ale nakonec dočkalo jen sedm procent z nich. Desetině respondentům sice zaměstnavatel plat zvýšil, ale o méně, než chtěli, a 15 procent si nepolepšilo vůbec. „Společnosti, které jsou s výkonem svých zaměstnanců spokojeny, neváhají ocenit své pracovníky aktivně.
Potvrzují to sami pracující, 38 procent z nich uvádí, že jim zaměstnavatel v posledních dvou letech přidal sám od sebe,“ řekl Kozub. Podle analytika je situace na trhu práce a s odměnami vždy záležitostí nabídky a poptávky.
„Pokud je zaměstnanec odborník, o jehož kvality firma stojí, samozřejmě ho volky nevolky musí dobře ocenit, jinak jí takový pracující uteče. Jednoduše ho přetáhne konkurence. Platí to zejména pro obory, u kterých je ze strany firem silná poptávka. To je zároveň vodítko pro studenty, kteří si svůj obor teprve vybírají. Pokud zvolí dobře, mohou mít skutečně vysněný plat,“ radí Kozub.
V dnešní době jsou to IT obory, kde jsou zkušení programátoři vysoce cenění. Mimo to jsou to ale i šikovní lidé ze strojírenství. Jejich práce sice na první pohled není tak zajímavá, ale nedostatek takových odborníků rychle zvyšuje jejich platy.
