Wall Street ignoruje válku. Akcie přepisují rekordy, zatímco rizika nabírají na intenzitě

Hlavní americký index S&P 500 za duben posílil o zhruba 10 procent a nachází se na nejvyšší hodnotě v historii. Technologický Nasdaq přidal tento měsíc dokonce 15 procent a taktéž pokořil rekordní úrovně. Nejjednodušším vysvětlením je skutečnost, že navzdory ozbrojenému střetu v Perském zálivu americkým společnostem nadále velmi slušně rostou zisky.

Ve Spojených státech naplno běží výsledková sezona za první kvartál. Firmám z indexu S&P 500 by měl v tomto období v průměru vzrůst zisk o 15 procent meziročně. Existuje ale slušná šance, že to bude víc. Aktuálně totiž reportovala svá čísla za první čtvrtletí zhruba třetina podniků z indexu a tempo růstu jejich zisků překonalo analytické odhady v průměru o 10 procentních bodů.

Proč USA zatím nepociťují dopady války?

Spojené státy jsou od konfliktu geograficky vzdálenější a zároveň jsou čistým vývozcem ropy. Proto tamní podniky prozatím jeho dopady tolik nepociťují. Roli hraje i samotné složení indexů. Jejich převážnou část tvoří technologické tituly. A pro big tech hráče není ropa tak důležitou nákladovou položkou jako pro firmy ze staré ekonomiky.

V tuto chvíli se opět zdá, že se trh veze na vlně umělé inteligence (AI) a trochu zapomíná, že tato přelomová technologie může v řadě odvětví – jako je například software – způsobit vážné problémy. Respektive daří se firmám, které jsou na AI boom přímo navázány, zejména vývojářům nebo výrobcům čipů, jako je Nvidia nebo Intel. 

Proto budou klíčové výsledky takzvaných hyperscalerů, tedy skupin jako Alphabet, Amazon, Meta nebo Microsoft. Ty do umělé inteligence investují stovky miliard dolarů. Pokud jejich výsledky, které se dozvíme již tento týden, neukážou, že se jim díky umělé inteligenci daří generovat výrazný růst příjmů, může to být rána pro celé odvětví umělé inteligence. 

Investoři by si totiž mohli vyhodnotit masivní výdaje těchto firem na datová centra a ostatní AI infrastrukturu jako nepřiměřené a neudržitelné. A to by poslalo akcie čipařů opět dolů, protože se v jejich ocenění skrývá předpoklad robustní a kontinuální poptávky od hyperscalerů.

Hrozba inflačních tlaků nepolevuje

Nicméně obchodníci s akciemi by neměli ignorovat ani válku s Íránem. Zablokování Hormuzského průlivu trvá mnohem déle, než si analytici na začátku konfliktu připouštěli. Ropa tak bude postupně zdražovat i na delších kontraktech a to už by způsobovalo více plošné inflační tlaky.

Ve Spojených státech navíc správci peněz stále sázejí na to, že konflikt ovlivní zejména tempo růstu cen a možné ohrožení ekonomického růstu zatím upozaďují. Situace se ale může rychle změnit – pokud brzy nepřijde trvalé příměří. Tím, že akcie v tuto chvíli růstový šok nezaceňují, může jeho narůstající pravděpodobnost způsobit prudkou korekci.

Akcioví investoři jsou taktéž mnohem větší optimisté ve srovnání s těmi dluhopisovými. Výnos desetiletého amerického vládního bondu se stále drží na úrovni 4,3 procenta a je tak o 0,4 procentního bodu vyšší než před válkou. To znamená, že držitelé bondů více vnímají rizika spojená s inflací a přísnější měnovou politikou, kterou bude muset americká centrální banka Fed letos provozovat.

Od centrální banky se nyní přitom očekává maximálně jedno snížení sazeb do konce roku. A swapový trh mu nepřisuzuje ani 50procentní šanci. Před zahájením americko-izraelského útoku na Írán přitom obchodníci s dluhopisy a swapy předpokládali, že se Fed letos vydá s úroky dolů až třikrát, tedy celkem o tři čtvrtiny procentního bodu. Vyšší výpůjční náklady tradičně škodí akciím, nyní se ovšem zdá, jako by to jejich vlastníci přehlíželi.

Přestože zrušení trestního stíhání Jeroma Powella znamená, že Trumpův kandidát Kevin Warsh má volnou cestu do čela centrální banky, neměli by tradeři jásat a čekat citelný pokles sazeb. Warsh se během slyšení v Senátu minulý týden vyjádřil, že má Fed před sebou stále ještě kus práce. To znamená, že neplánuje svůj mandát zahájit snížením sazeb. Navíc je pravděpodobný Powellův nástupce známý svou kritikou příliš nafouklé bilance Fedu.

Investoři by proto měli zpozornět a rizika zpomalení AI boomu nebo i delšího trvání konfliktu do cenovek akcií více promítnout. Evropskou ekonomiku výrazně zabolí, pokud nebude Hormuz plně průjezdný v následujících dvou až třech týdnech. Spojené státy jsou imunnější. Pokud ale zůstane tato kritická přepravní tepna zablokovaná měsíc nebo dva, pocítí škody i tamní hospodářství. Jelikož držitelé akcií s tímto černým scénářem vůbec nepočítají, vedlo by jeho naplnění k rozsáhlým výprodejům na amerických burzách.