Kromě samostatného referenda k této věci je další možností i to, že by se nová pravidla schvalovala až v rámci referenda o vstupu ČR do eurozóny. Smlouvu o rozpočtové odpovědnosti by v takovém případě schvaloval nejprve parlament.
Podmínkou pro podpis smlouvy má být jasná politická dohoda o tom, že konečné slovo při schvalování nových pravidel budou mít občané. Dokument musí podepsat i prezident.
Kabinet se dohodl také na tom, že chce při dalším jednání o smlouvě vyjasnit některé její pasáže. Až na výsledném textu bude záviset, zda se k ní vláda připojí. O připravované smlouvě, která má zajistit rozpočtovou odpovědnost zemí eurozóny, jednali několikrát experti jednotlivých států EU. Dohodli se na většině textu, asi pět pasáží však nechali na politické domluvě ministrů financí a případně premiérů.
V České republice debata o připojení k dokumentu vyústila v koaliční spor, zda by o věci mělo rozhodnout referendum, či nikoliv. Prezident Václav Klaus dal navíc najevo, že se pod smlouvu za ČR rozhodně nepodepíše.
Ministerstvo zahraničí v podkladech pro vládní diskusi navrhovalo stanovisko, že ČR bude při jednání o textu smlouvy usilovat o maximální možné vyjasnění problematických pasáží. „Konečné rozhodnutí o tom, zda se ČR stane signatářem smlouvy, se bude odvíjet od výsledného textu smlouvy při zohlednění nesouhlasného stanoviska prezidenta republiky,“ napsali diplomaté.
Kabinet se zabýval také tím, zda se ČR zapojí do finanční pomoci eurozóně prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu. Zatím ale o této věci nerozhodl a vrátí se k bodu příští týden.
Ministr financí Kalousek ještě před jednáním vlády označil za zcela nepravdivé informace dnešní MF Dnes o tom, že strany vládní koalice dohodly na půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu. „V minulých dnech spolu vládní strany nejednaly, tím méně se mohly dohodnout na poskytnutí půjčky, či na její výši . Nejslušnějším termínem, který se dá na dnešní informace MF Dnes použít, je termín mystifikace. Napadají mě však i méně ohleduplné pojmy,“ uvedl ministr financí.
