Vládní dluh zemí Evropské unie se loni snížil na 88,1 z předloňských 90 procent hrubého domácího produktu (HDP). Proti roku 2020, kdy na hospodářství začala dopadat koronavirová pandemie, klesl loni i rozpočtový deficit členských zemí, a to ze 6,8 na 4,7 procenta HDP. Oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Česká republika se podle jeho údajů řadila k menšině zemí, kde se dluh i deficit zvýšily, Česko ale stále patřilo k nejméně zadluženým státům EU.
Zadlužení české vlády se loni podle Eurostatu zvýšilo ze 37,7 procenta na 41,9 procenta HDP. Nižší dluh vykazovala pouze pětice zemí: Estonsko (18,1 procenta), Lucembursko (24,4 procenta), Bulharsko (25,1 procenta) a Dánsko se Švédskem (obě 36,7 procenta). Naopak nejvíce zadlužené bylo přes výrazné snížení dluhu Řecko (193,3 procenta) následované Itálií (150,8 procenta), Portugalskem (127,4 procenta), Španělskem (118,4 procenta) a Francií (112,9 procenta).
Celkem u 14 zemí překročil dluh 60 procent HDP, což je hranice stanovená dříve závazným Paktem stability a růstu. Evropský blok však jeho platnost po začátku pandemie pozastavil v zájmu podpory ekonomik zasažených krizí a nyní se země chystají vyjednávat o jeho aktualizované podobě.
Rozpočtový deficit loni zaznamenaly až na Dánsko a Lucembursko všechny země EU. Nejvyšší vykázala Malta (8,0 procenta), Řecko (7,4 procenta) a Lotyšsko (7,3 procenta). Česko patřilo mezi země s nadprůměrným schodkem, který se zvýšil z předloňských 5,8 na 5,9 procenta HDP. Dříve platnou tříprocentní hranici deficitu překročilo celkem 15 států sedmadvacítky.
