Začnou spořicí účty zase vynášet? Trh sází na úrokovou revoluci, banky jsou ve střehu

Nejlepší spořicí účet tehdy ukazoval těžko uvěřitelný úrok na prahu 6,3 procenta. Z hlediska tehdejší inflace dosahující 18 procent šlo samozřejmě o drobné. Složit peníze na nejvýnosnějším spořáku nicméně i tak představovalo při dané úrovni bezpečí jeden z nejúčinnějších štítů proti zdražování. Inflační hrozba se v posledních měsících znovu probouzí a s tím i očekávání finančních trhů o dramatickém zvyšování úrokových sazeb České národní banky, které by vrátilo spořicím účtům přinejmenším část jejich někdejšího lesku. 

Trh sází na čtvero zvýšení

„Očekávání finančních trhů o vývoji sazeb jsou nastavena velmi vysoko. V českém kontextu indikuje trh čtvero navýšení sazeb v horizontu jednoho roku,“ uvádí ekonom Creditas Banky Petr Dufek s tím, že v sázkách na utahování měnových politik je Česko na jedné lodi s eurozónou i Amerikou. Základní sazba by se tak v září příštího roku v Česku ocitla na cifře 4,75 procenta. „Do konce letošního roku centrální banka může přistoupit k opětovnému zpřísnění měnové politiky, k čemuž by mohlo dojít již na listopadovém zasedání. S vyššími inflačními tlaky je navíc potřeba počítat i v průběhu roku 2027, což by mohl být důvod pro další dodatečné zvyšování sazeb,“ soudí i analytik společnosti XTB Tomáš Maxa. 

„Vyšší sazby mohou bankám postupně vytvořit prostor pro atraktivnější úročení vkladů,“ uvádí ekonom Purple Trading Petr Lajsek. 

Podle něho ale zároveň nelze očekávat, že se celý růst sazeb ČNB automaticky a v plné výši promítne do nabídky spořicích účtů. „Návrat zlaté éry střádalů na spořicích účtech nicméně není vyloučený,“ dodává Lajsek. Analytici se nicméně zároveň shodují, že trh aktuálně vnímá úroková očekávání možná až příliš dramaticky. „Očekávání finančního trhu je nutné brát s určitou rezervou a ČNB se zároveň proti takto výraznému zvyšování sazeb vymezuje,“ upozorňuje expert společnosti CitFin Miroslav Novák. 

Šestiprocentní éra skončila nedávno

ČNB držela své sedmiprocentní sazbové maximum tváří v tvář boji s inflací od června roku 2022 do prosince roku 2023, tedy zhruba půldruhého roku. Úroková maxima na spořicích účtech přesahující šest procent se začala objevovat počínaje říjnem 2022, přičemž vydržela až do závěru následujícího roku. Prosincové snížení sazeb ČNB pak nicméně začaly banky na spořicích účtech rychle kopírovat a od ledna 2024 začaly své sazby proporcionálně snižovat. Aktuálně se úrokový vrchol na spořicích účtech bez dalších podmínek pohybuje těsně nad čtyřmi procenty. V průměru je ale tento typ účtů úročen podstatně níže, podle statistik ČNB k červenci letošního roku to bylo 3,33 procenta. 

Část bankovního trhu zejména ze segmentu menších finančních domů je přitom připravena na každé zvýšení základních sazeb ČNB rychle reagovat. Když centrální bankéři naposledy letos v polovině června zvýšili sazby o čtvrt procentního bodu, některé z menších bank od července valnou část tohoto zvýšení propsaly i do úročení svých nejvýnosnějších spořicích účtů klientům. Podstatně menší citlivost na změnu sazeb ČNB ale tradičně předvedly největší tuzemské banky, které své sazebníky až na dílčí zvýšení části termínovaných vkladů prakticky nereflektovaly. „Banky budou navyšovat sazby na spořicích účtech spíše jen pomalu a nepromítnou zvýšení sazeb do spořicích či termínovaných vkladů naplno,“ soudí šéf crowdfundingové platformy Fingood Ondřej Kozel. 

Rozhodnou energie

Důvody, proč finanční trhy aktuálně očekávají razantní zvyšování úrokových sazeb ČNB, leží primárně na trzích s energiemi. „Celý problém začíná na komoditních trzích, které slibují drahou zimu a tím pádem i vyšší inflaci,“ vysvětluje Dufek. S jistou nadsázkou tak bude ČNB ve své úrokové politice „kopírovat“ vývoj na energetických trzích. „ČNB se může se svojí repo sazbou zastavit na čtyřce. Vše je samozřejmě nejisté a závislé na dalším vývoji cen komodit a energií. V každém případě na levné peníze můžeme na několik let zapomenout,“ předesílá Dufek. 

Aktuálně je klíčová sazba ČNB od letošního června na úrovni 3,75 procenta, přičemž ji bankovní rada na posledním zářijovém zasedání týkajícím se měnové politiky prozatím ponechala beze změny.