Škoda 1100 OHC typ 968: Charismatickému sporťáku je šedesát
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
V Mladé Boleslavi se rodily sportovní vozy i v 50. letech minulého věku, která u nás automobilům moc nepřála. Jubilující 1100 OHC je sice vzácným, ale dobrým příkladem, že inženýři a konstruktéři tenkrát uměli.
S vývojem typu 968, jak byl sporťák s okřídleným šípem interně označen, se začalo na jaře 1956. Stavba dospěla do finále v prosinci letopočtu následujícího, tedy před šesti dekádami. AZNP samozřejmě nepočítaly s nějakou malosériovou produkcí, pro ni tenkrát nebylo místo. Auta byla určena čistě k závodním účelům vytrvalostního charakteru. Otevřená verze vznikla ve dvou exemplářích, některé prameny hovoří ještě o pozdějším třetím, automobilka však jeho existenci nepotvrdila.
Předělaný motor ze Spartaku
Podélně v přídi umístěný kapalinou chlazený řadový čtyřválec má objem 1089 cm3 a parametry 68 x 75 mm, je tedy jasné, že jednotka s dvouventilovou technikou vycházela ze sériové produkce, konkrétně z řady 440. Ovšem pozor, místo tyčkového rozvodu OHV zde měl dva vačkové hřídele (DOHC) poháněné soustavou ozubených kol a navíc ještě hliníkovou hlavu. Maximální výkon 68 kW (92 koní) v 7700 otáčkách při kompresi 9,0:1 byl více než slušný, znamenalo to také litrový výkon 85 koní (63 kW). Motor ale zvládal točit až 8500 min-1. V každém válci byly dvě zapalovací svíčky, to zdaleka není jen výsada Alfy Romeo...
Dva karburátory Jikov se staraly o přísun vysokooktanového leteckého benzinu a jeho mísení se vzduchem, nicméně nedostatek takového paliva zapříčinil jejich brzkou náhradu dvěma dvojitými Webery. Spojka, pětistupňová manuální převodovka i rozvodovka se nacházely vzadu (systém „transaxle“) u poháněné nápravy a společně tvořily jeden montážní celek.
