Náhrada za Volhu 24 v podání továrny BAZ Škoda 742 Oficiál neuspěla. Šlo pouze o zoufalou snahu Bratislavských Automobilových Závodů o výrobu alespoň nějakého vlastního osobního automobilu v podmínkách reálného socialismu.
Pamětníkům asi není nutné nějak zvlášť zdůrazňovat, že pod zkratkou BAZ se ukrývají někdejší Bratislavské Automobilové Závody. Tato automobilka oficiálně vznikla 1. července 1971 na základě rozhodnutí ministerstva hutnictví, strojírenství a elektrotechniky č. 19/1971, přičemž její prostory v Děvínské Nové Vsi stojící na okraji Bratislavy jsou dnes součástí tamní pobočky koncernu Volkswagen.
První dekáda státního podniku připomínala bezcílné bloudění, a i kvůli sérii nekoncepčních rozhodnutí tehdejší vlády postupně padaly všechny naděje a šance na výrobu. Snad jediné, co v BAZ opravdu fungovalo a snažilo se bojovat s větrnými mlýny, bylo vývojové oddělení, které na počátku osmdesátých let dostalo na základě požadavku nadřízeného ministerstva zajímavý úkol.
Cílem bylo zpracovat návrh a postavit funkční vzorek automobilu, který by mohl postupně nahradit služební vůz vhodný k přepravě nižších státních funkcionářů. Ti se do té doby vozili převážně ve Volhách 24, případě ještě starších Tatrách 603, jenže obě auta měla poměrně daleko k tomu, co bychom mohli nazvat hospodárným provozem.
Ruská Volha se svým čtyřválcem o objemu necelých 2,5 litru brala podle způsobu jízdy od deset do čtrnáct litrů a Tatra na tom nebyla o nic lépe, a to bylo zkrátka příliš. Jenže co dělat, když nemáte k dispozici prostředky na vývoj zcela nového vozu a musíte si poradit pouze s tím, co je v regálech mladoboleslavské centrály? Řešení bylo docela zajímavé.
Bratislavští konstruktéři vzali karoserii automobilu Š 742, přesněji Škody 120, rozřízli ji v podélném směru a rozšířili o 120 mm. Některé zdroje odvolávající se na fotografie a měření tvrdí, že to bylo dokonce o 200 mm.
