Černý prodej vína má podle prezidenta svazu Tibora Nyitraye několik podob. „Zaprvé, je to prodej vína, které je dovezeno načerno, načerno prodáváno, nezatíženo daní z přidané hodnoty a následně zisky z toho nejsou zatíženy ani daní z příjmu,“ uvedl. Nelegální prodej podle něj vytváří prostor, aby se prodávalo pančované nebo falšované víno.
„Pančované víno je víno, které je nějakým způsobem nedovoleně upravováno, buďto přidáním vody, glycerolu, syntetických barviv, cukru a jiných látek,“ popsal praktiky podvodníků. Falšované víno je takové, které bylo vyrobeno v zahraničí, je však vydáváno za produkt domácích vinařů.
Problém by měla řešit uzavřená smlouva
Podle Nyitraye by se víno od domácích vinařů mohlo kromě vlastních sklepů či prodejen mohlo prodávat ve vinotékách či vinárnách jako dosud. Tato prodejní místa však budou muset s konkrétním vinařem uzavřít smlouvu, která bude sloužit jako certifikát o původu vína. „Tudíž bude zaručeno, že oba dva subjekty půjdou ze svou kůží na trh a nedovolí, aby jim někdo zkazil renomé,“ poznamenal.
Svaz podle něj má více než dvě desítky opatření, která by černý trh měla omezit. Základem by mělo být zamezení pašování vína do Česka. Problematické jsou především černé dovozy z ostatních států EU. Podléhají totiž výrazně liberálnějšímu režimu, než dovozy ze třetích zemí a jsou nyní takřka nekontrolovatelné.
Omezit černý trh by podle Nyitraye měl mimo jiné zákaz prodeje vína z opakovaně plnitelných sudů. „To je jeden z kamenů úrazů, kdy se nádoby, ze kterých se to prodává opětovně plní, je to nádoba, která je velice náchylná na to, aby se s vínem manipulovalo,“ uvedl Nyitray, který zdůraznil, že tuzemští vinaři nechtějí omezovat dovoz vína do Česka. Jediné, co by se mohlo změnit je forma jeho prodeje. Víno z dovozu by se namísto z opakovaně plnitelných sudů mohlo prodávat například z takzvaných „bag in boxů“ čili krabic uvnitř nichž je plastový sáček s ventilem. Toto balení neumožňuje opakované plnění vína.
Malí vinaři, kteří se specializují především na kvalitní, přívlastková vína se nesnaží podbízet nízkými cenami, naopak hodlají cenu moravských vín zvyšovat
Bouřlivé debaty ve vinařském oboru vzbudila nedávná informace o tom, že by chystaná vinařská novela mohla radikálně omezit prodej sudového vína například ve vinotékách. Podle ministerstva zemědělství je omezení prodeje sudového vína pouze jednou ze tří zamýšlených variant, jak se s jeho falšováním vypořádat. Kterou úřad vybere není zatím známo. První z nich počítá s tím, že stáčené víno bude možné prodávat pouze u výrobce vína, tedy u vinaře ve sklepě. Druhou variantou je prodej vína v obalech, které nebude možné falzifikovat, třetí má být posílení kontrol.
Malí vinaři sdružení ve Vinařské asociaci vidí za snahou regulovat vinotéky záměr velkých vinařství vytlačit je z trhu. „Velcí vinaři by chtěli získat tento segment trhu pro sebe, proti tomu se musíme bránit,“ sdělil Petr Marek z asociace. Byť malá vinařství sudová vína téměř nevyrábí, jsou pro ně vinotéky klíčovými odběrateli láhvových vín. Pokud by vinotéky musely přestat prodávat sudová vína, přišly by až o 70 procent tržeb, což by vedlo k jejich likvidaci. Malí vinaři by tím přišli o klíčový distribuční kanál.
Spotřeba vína je v Česku výrazně vyšší, než produkce. Čeští a moravští vinaři jsou schopni z domácích vinic zásobit zhruba jen pětinu trhu, zbytek se musí vyvážet. Pokud chtějí tuzemští vinaři prosperovat, musí být podle Marka řešení koncepčnější. Malí vinaři, kteří se specializují především na kvalitní, přívlastková vína se nesnaží podbízet nízkými cenami, naopak hodlají cenu moravských vín zvyšovat.
Pavel Chrást: Ve víně u nás pořád panuje buranství
