dTest se zaměřil na 11 výrobků s označením čerstvá vejce z různých typů ustájení od klecových po biochovy. Hodnocena byla i vejce od jednoho drobného chovatele.
„Nejtmavší žloutky měla vejce z klecových chovů, právě ta však byla přibarvena kanthaxanthinem,“ uvedl redaktor časopisu dTest Václav Beneš. Nejsvětlejší žloutky měla biovejce od nosnic z ekologického chovu, kde je kanthaxanthin zakázán a laboratoř ho ve vejcích nenašla. Bez umělé příkrasy se obešla i vejce ze tří nebiochovů a také vejce drobného chovatele.
Barvivo kanthaxanthin přirozeně obsahují některé mořské řasy a houby, avšak vyrábí se i synteticky. Ve vejcích se bez zásahu člověka nevyskytuje. V Evropské unii je přípravek povolen pro výživu některých zvířat včetně drůbeže, jeho množství v krmivu však nesmí překročit stanovené limity.
„Spotřebitele můžeme uklidnit, že nalezené hladiny kanthaxanthinu v testovaných vejcích nepředstavují riziko pro lidské zdraví a s rezervou vyhověly limitu pro přijatelnou denní dávku pro člověka,“ sdělil Beneš.
Barvivo kanthaxanthin (E 161 g) spolu s dalšími konzervanty, například kyselinou benzoovou (E 210), oxidem siřičitým (E 220) nebo kyselinou propionovou (E 280), ale může například zhoršovat hyperaktivitu u dětí.
Dva z producentů vajec na obalu podle časopisu deklarovali, že jsou jejich vejce obohacena zdravotně prospěšnými omega 3 mastnými kyselinami, testy však ukázaly, že pravdu měl jen jeden z nich.
:
