Můj soused pirát

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz

Když se před lety začaly objevovat případy diplomových prací napsaných metodou CTRL-C/CTRL-V, člověku zatrnulo. Ne kvůli úsilí, které jsem své diplomce o Madagaskaru v době pre-internetové věnoval já, byv zároveň nepříliš úspěšným (neb zmizelo několik vrtaček) nočním hlídačem rozestavěného sídliště v pražských Řepích.

Spíše mne bezskrupulózní použití této techniky názorně přesvědčilo, že počítačově-internetový věk prostě ve sféře duševního vlastnictví nabídl lákadla, kterým je pro mnohé těžko odolat. Bouře kolem autorských (a distributorských) práv, jejichž obrana dosud víceméně neúspěšně spočívala na bedrech profesních sdružení a velkých distributorů filmových nebo hudebních děl, v lecčems připomíná velkou francouzskou buržoazní revoluci.

Staré pořádky se hroutí (nikdo nechce platit daň z harddisků) a arogance moci v podobě hrozící kontroly flashdisků na nádražích a ledaskde jinde přinutila poměrně dost lidí odtrhnout pohled od monitorů a dotykových displejů a vyjít do ulic. Výsledek protestů je nejistý a laici i odborná veřejnost momentálně vyčkávají, kterým směrem se vlak s autorskými právy vydá. Faktem přitom zůstává, že jak mezinárodní dohoda ACTA, tak pokus amerických legislativců omezit svobodu na internetu (SOPA) jsou dosud nejpromyšlenějším pokusem o změnu jízdního řádu.

Nejsem zastáncem jakéhokoli druhu pirátství nebo plagiátorství. Něco jiného je sledovat bitvu o autorská práva prostřednictvím médií a jiná věc je zjistit, že někdo opisuje vaši diplomovou práci. (Což mne nepotkalo možná jen proto, že poptávka po textech o Madagaskaru se v těchto zeměpisných šířkách limitně blíží nule.) Ve hře o autorské právo se ovšem ztrácí základní myšlenka internetu, kterou je svobodné sdílení informací. Mísí se tu idea po desetiletí pilovaného kodexu se základním charakterem technologického prostředí, které umožňuje domluvit si útok na Bastilu během několika málo hodin.
A navíc, kdo dokáže ukázat prstem na pachatele?

Třeba jsem to vy nebo já… Vždyť jsem před rokem chvíli bydlel vedle hlavního „piráta“ a jednou jsem mu dokonce pomáhal do bytu donést z auta pěkně těžký monitor („to víte, to je pořádný železo“). Takže?