Na obrazovkách se to tehdy hemžilo modely nejmenované tuzemské automobilky, na stolcích před komentátory byly naaranžovány láhve coca-coly a na stojanech pak zase tyčinky k nakousnutí. Asi pro případ, kdy si tělo žádá to, co potřebuje. Ostatně když máš hlad, nejsi to přece ty, že?
Ve své kůži nebyl asi ani jeden z moderátorů. Bývalý hokejista Pavel Richter si do televizního studia přinesl rovnou celý tác hranolků. Shodou okolností od McDonald’s, jednoho z partnerů uvedené sportovní trachtace. Místo odborných názorů k hokeji ale nabízel hranolky reportérce Darině Vymětalíkové, aby pak navíc popřál národu dobrou chuť. Scénka jak vystřižená z Mistra Beana.
Velice málo pochopení měla pro tuto šarádu Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která České televizi uložila pokutu 350 tisíc korun. Už jen proto, že product placement se již od roku 2010 řídí jasnými pravidly a nesmí například přímo nabádat k nákupu zboží a ani jej nepatřičně zdůrazňovat. A to vše se v případě inkriminovaných hranolků odehrávalo nad rámec děje pořadu.
Zatímco ve filmech si už tvůrci vesměs s product placementem poradit umějí, živé přenosy stále zůstávají potenciální rozbuškou. Na větších trzích, jako je třeba Německo, Itálie či Polsko, přitom podobná reklama funguje mnohem profesionálněji.
Musíme se tedy prozatím spokojit s vírou, že podobní Richterové na nás budou z obrazovek vykukovat méně a méně často a forma a obsah komerční komunikace bude přece jen o trochu vynalézavější.
„Pavle, to ti teda pěkně děkuji,“ prohlásila v květnovém pořadu Hokejové poledne Vymětalíková. Předpokládám, že Richterovi za to na Kavkách nepoděkují ani po půl roce od jeho odvysílání.
