Dlouhotrvající sucho se letos podepsalo na úrodě hroznů. Vinaři proto kvůli nepříznivému vývoji požádali – poprvé po čtyřech letech – o povolení používat během výroby metodu přikyselení. Pěstitelé i stát argumentují tím, že bez toho by se snížila kvalita vína.
„Pro vinařský rok 2015/2016 je nezbytné povolit výjimku přikyselování vín, neboť bylo na základě rozborů a měření zjištěno zvýšené odbourávání kyseliny vinné přímo v hroznech,“ řekl mluvčí rezortu Hynek Jordán. To pak má za následek snížení kyselosti a zvýšení obsahu alkoholu následného moštu, který je základní surovinou pro výrobu vína. „Povolení se vztahuje na celou produkci, nicméně obvykle bývá potřebnými subjekty využíváno pouze lokálně,“ dodal mluvčí.
Naposledy v roce 2011
Sucho trápilo více zemí v Evropě. V letošním roce proto umožnily přikyselování i další severní vinařské země Rakousko a Německo. V tradičně největších výrobních a geograficky jižních státech, jako je Itálie, Francie a Španělsko, se ale přikyselování používá běžněji. V Česku byl tento postup použit naposledy v roce 2011.
Moravští a čeští vinaři požádali kvůli negativním vlivům počasí o výjimku druhý rok po sobě. Loni ale ze zcela opačných důvodů. Kvůli dešťům a hrozícím hnilobám řada pěstitelů sklidila hrozny raději dříve, i za cenu nedozrálosti a nízké cukernatosti hroznů. V minulém roce proto požádali o výjimku a možnost uměle zvýšit cukernatost hroznů z loňské úrody. Na rozdíl od přikyselování, o kterém rozhoduje každý členský stát unie sám, ale musela výjimku schválit i Evropská komise.
