„Jedná se o zásadní modernizaci,“ cituje idnes.cz projektového manažera vojenských letadel Martina Mamulu. Důležité věci jsou podle něj schované uvnitř, což platí i pro tzv. integrální palivové nádrže, jejichž stěny tvoří vlastní konstrukce křídla.
Nádrže v trupu stroje pojmou 1300 kilogramů paliva, nádrže v křídlech dalších 600 kilogramů. Díky „mokrému křídlu“, jak se zabudování nádrží do křídel říká v letecké hantýrce, vzroste výrazně dolet letounu. Navíc odpadne aerodynamický odpor, který nádrže podvěšené pod křídly kladou.
Nádrž zabudovaná v křídle má zvýšit dolet oproti L-159 asi o 600 kilometrů. Jednomístný letoun L-159A uletí bez přídavných nádrží 1570 km, s nádržemi 2530 km. Dvoumístná verze L-159B, u níž existuje jen prototyp, uletí zhruba 1300 km bez přídavných nádrží.
L-169 jako dvoumístné tréninkové letadlo
Označení L-169 nezastřešuje jen vývoj nového letadla, ale řadu dílčích modernizací využitelných i jednotlivě. Původní L-159 Alku, vyvíjenou od roku 1992, Mamula připodobnil k velké stavebnici, což její modernizaci usnadňuje. Alku nyní používá jen české letectvo. Z původních 72 letadel, které ministerstvo obrany objednalo za 52 miliard korun, jich používá jen 24.
„Stopadesátdevítka vznikla primárně jako jednomístný lehký víceúčelový bojový letoun, až dodatečně se řešila tréninková varianta, a právě na tom prodej vázne. U L-169 chceme vyrábět primárně dvoumístné tréninkové letadlo se sekundární bojovou rolí, protože právě to naši zákazníci mohou potřebovat,“ cituje idnes.cz ředitele pro strategii Petra Řehoře. Cílovou skupinu definoval jako spokojené uživatele L-39, kteří rovněž mají peníze na moderní špičkové bojové stroje, například ruský Su-30.
| Předchůdce L-159 |
|---|
| Podzvukové bitevníky L-159 vyvinula v devadesátých letech společnost Aero Vodochody. Česká armáda jich za více než 50 miliard korun pořídila dvaasedmdesát, později se ukázalo, že bezpečnostním silám stačí pouze čtyřiadvacet letounů. |
| Zbylé stroje český stát zakonzervoval (roční údržba stojí 30 milionů korun) a deset let je neúspěšně nabízel po celém světě. K nelibosti Spojených států je nabízel Bolívii, z obchodu sešlo proto, že avionika letounů je amerického původu a USA vývoz do znepřátelených zemí embargují. Zřejmě nejblíže prodeji se zbytné bitevníky přiblížily před rokem, kdy ministerstvo jednalo o obchodu s Irákem, nakonec bezvýsledně. Na jaře se pokusilo i o dražbu jednotlivcům včetně výstředních miliardářů, nabídky byly ale příliš nízké. |
