Index nákupních manažerů v průmyslu oslabil v listopadu o 0,2 bodu na 49,6 bodu. Analytici dotázaní agenturou Reuters odhadovali, že zůstane na úrovni 49,8 bodu. Ukazatel je čtvrtý měsíc po sobě pod hranicí 50 bodů, která odděluje růst a pokles v sektoru.
Jednotlivé složky indexu naznačily všeobecnou slabost v sektoru. Index nových zakázek, který naznačuje budoucí poptávku, klesl o 0,5 bodu na 49,8 bodu. Ukazatel vývozu zůstal pod hranicí 50 bodů 14. měsíc po sobě, index cen vstupů prudce klesl.
Index podnikatelské aktivity ve službách naopak stoupl o půl bodu na 53,6 bodu a oživil z říjnového sestupu na nejnižší úroveň od globální finanční krize z konce minulého desetiletí. Sektor služeb se má stát podle nové strategie čínského vedení novým motorem růstu.
Čínská ekonomika ve třetím čtvrtletí rostla meziročně o 6,9 procenta a poprvé od finanční krize sestoupilo její tempo pod sedm procent. Centrální banka v zájmu podpory růstu snížila základní úrokovou sazbu za poslední rok šestkrát a čtyřikrát zmírnila požadavek na povinné minimální rezervy komerčních bank. Vláda nedávno například podpořila investice do infrastruktury a snaží se rozhýbat slábnoucí realitní trh.
Čína loni zaznamenala růst 7,3 procenta, což byl nejslabší výkon za posledních 24 let. Podle analytiků není jisté, zda se podaří splnit vládní cíl dosáhnout v tomto roce sedmiprocentního růstu.
Čínští vůdci začali v minulých letech sledovat strategii přeorientování ekonomiky na pomalejší, ale udržitelnější růst. Místo jednostranného zaměření na vývoz a investice usiluje Peking o větší důraz na domácí spotřebu a sektor služeb. Výraznější oslabování ekonomického růstu by ale mohlo v nejlidnatější zemi světa vyvolat sociální napětí.
